Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Dictamnus albus L. - třemdava
Vlastimil Vaněk
(1982)
(syn. D. fraxinella PERS.)
Rutaceae – routovité
60-100 cm, VI.-VII.
V přírodě roste od střední Evropy přes celou Asii až po severní Čínu a Koreu. U nás se vyskytuje v teplých stepních oblastech jižní Moravy na vápencovém podkladě.
Tvoří vzpřímené keříky pevných většinou nevětvených lodyh, které jsou olistěné tuhými lichozpeřenými listy. Lodyhy jsou zakončeny vzdušnými hrozny květů, které jsou pětičetné a jejichž plátky jsou u růžových kultivarů červeně žilkované. Význačné jsou též dlouhé tyčinky, vyčnívající daleko z květu. Celá rostlina silně aromaticky voní, zvláště za teplých dnů.
Daří se nejlépe v živné propustné vápenité půdě. Stanoviště má být slunné a teplé. Rostliny snášejí značné sucho. Starší rostliny špatně snášejí přesazování.
Třemdavy jsou pěkné jako menší solitéry. Dále jsou velmi vhodnou součástí přírodních, zvláště stepních partií, společně s travinami, eremurusy, levandulemi, šalvěji apod. Mají dlouhou životnost. Vysazují se na vzdálenost 60 cm.
Množí se semenem, které se vysévá nejlépe hned po dozrání. Mladé rostliny se dopěstují v květináčích. Semenáče mají poměrně dlouhý vývoj a kvetou většinou až po třech až čtyřech letech. V příznivých podmínkách se samovolně rozsemeňují. Chceme-li sklidit semeno, musíme semeníky hlídat, protože ihned po dozrání rychle pukají a semeno vymršťují.
Kultivar ´Albiflorus´ má květy čistě bílé, bez žilkování.
(….,Trvalky. Stát. zem. nakl., Praha 1982, str. 142; barev. foto na str. 143.)
vznik lístku: červenec 2001
Mrtví
Elias Canetti
(1967)
Nedokázal bych už vyjmenovat všechny své mrtvé. Kdybych se o to pokusil, polovinu z nich bych zapomněl. Je jich tolik, jsou všude, rioztrousil jsem mrtvé po celém světě. Proto je celý svět mou vlastí. Není snad země, kterou bych ještě musel získávat, obstarali t za mne mrtví.
(Tajné srdce hodin, Odeon, Praha 1989, str. 46.)
vznik lístku: duben 2004
Freud, S.
Elias Canetti
(1967)
Freudův pud smrti je potomek starých a ponurých filosofických učení, ale ještě nebezpečnější než ona, protože se odívá do biologických termínů, před kterými má moderní doba úctu. Tato psychologie, která není filosofií, žije z jejího nejhoršího dědictví.
(Tajné srdce hodin, Odeon, Praha 1989, str. 44.)
vznik lístku: duben 2004
Spisovatel
Elias Canetti
(1967)
Každá zbabělost, každá zdrženlivost je pro spisovatele hříchem. Jeho smělost tkví v tom, že říká věci. Musí je říkat, přestože za ně nese odpovědnost.
(Tajné srdce hodin, Odeon, Praha 1989, str. 44.)
vznik lístku: duben 2004
Otázky a pravda | Pravda a tázání | Tázání a pravda
Elias Canetti
(1967)
Veřejnost zbavuje člověka upřímnosti. Je ještě možná veřejná pravda?
Jejím první předpokladem by bylo, že na otázky nebudeme jen odpovídat, ale sami si je i klást. Cizí otázky deformují, přizpůsobujeme se jim, smiřujeme se se slovy a pojmy, kterým bychom se měli za každou cenu vyhýbat.
Člověk by měl používat jen slov, která naplnil novým smyslem.
(Tajné srdce hodin, Odeon, Praha 1989, str. 45.)
vznik lístku: duben 2004