Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Víra
Franz Kafka
(1910-23)
„Ne že by se nám nedostávalo víry. Ale již v prosté skutečnosti života se nelze dobrat celé hodnoty víry.“
„V tom že je nějaká hodnota víry? Nelze přece nežíti.“
„Právě v onom „nelze přece“ tkví šílená síla víry; tímto záporem nabývá podoby.“
(5618, Aforismy, př. Rio Preisner, Čs. spisovatel, Praha 1968, str. 22.)
vznik lístku: říjen 2001
Vnitřek – vnějšek | Vnějšek – vnitřek
Jan Patočka
(1964)
... Jen zhruba tolik: opozice „vnějšek-vnitřek“ není nic jiného než část původní prostorové struktury; co říkáš o objevení prostoru Ř ky, v této podobě nezdá se mi odpovídat skutečnosti; tj. Řekové objevili prostor abstraktně, v geometrii a filosofii, ne v umění; původní časová struktura není o nic „čistší“ než struktura „vnějšek-vnitřek“. U gotiky je mi zvláštní, že ...
(Z dopisu 7/64 Václavu Richterovi z 1. 12. 1964.)
(7164, Dopisy Václavu Richterovi, Praha 2001, str. 138.)
vznik lístku: duben 2008
Vnitřek – vnějšek | Vnějšek – vnitřek
Jan Patočka
(1964)
... To, co vykládáš o původním vnějšku-vnitřku, jsou nepochybně prostorová určení, i když snad nebyl v počátcích prostor abstraktně vyčleněn s takovou určitostí jako později. Běží však o vnějšek-vnitřek nikoli určitého předmětu, nýbrž o tento vztah jako všeobecný,a ten právě spolu se sousedností a některými jinými tvoří jádro prostorových vztahů. Prostorové vztahy pak jsou empiricky zá/140/klad a konstrukce prostoru. Tato konstrukce je možná dílem Řeků, ale prostorové vztahy ovšem nikoli. A proto je tak těžko vyznat se v Tvých tezích o vývoji uměleckého prostoru, poněvadž prostorové vztahy a prostor jako konstrukci nerozlišuješ.
(Z dopisu 8/64 Václavu Richterovi z 29. 12. 1964.)
(7164, Dopisy Václavu Richterovi, Praha 2001, str. 139.)
vznik lístku: duben 2008
Deník (psaný)
Franz Kafka
(1910-23)
Psát deník je výhodné i proto, že si člověk s uklidňující jasností uvědomí změny, jinmž neustále podléhá, na něž ovšem vcelku věří, které tuší a přiznává, které však podvědomě popře vždycky, když má z takového přiznání načerpat naději nebo klid. V deníku najde důkazy toho, že i v situacích, které se dnes zdají nesnesitelné, žil, pozoroval a zapisoval postřehy, že tedy tahle pravice se pohybovala jako dnes, kdy jsme sice moudřejší o možnost přehlédnout tehdejší situaci, ale proto tím spíše si musíme přiznat, jak neohroženě jsme tenkrát bojovali, což se nám dařilo přes všechnu tehdejší neznalost.
(5618, Aforismy, př. Rio Preisner, Čs. spisovatel, Praha 1968, str. 24.)
vznik lístku: říjen 2001
Dokončení (stati)
Franz Kafka
(1910-23)
Dokončit sebemenší stať není ani tak těžké proto, že náš cit pro ukončení určitého úseku si žádá ohně, který nelze jen tak vykřesat z toho, co jsme dosud skutečně napsali, nýbrž spíš proto, že i nejmenší stať vyžaduje od autora spokojenost se sebou samým a sebezapomnění, z něhož se bez silného rozhodnutí a vnějšího impulsu nevychází tak snadno na čerstvé povětří všedního dne, a tak člověk spíš od všeho neklidně uteče a nenápadně se odpoutá dřív, než se stať hladce uzavře, takže závěr se pak musí dokončovat zvenčí holýma rukama, které musí nejen pracovat, ale také se něčeho přidržovat.
(5618, Aforismy, př. Rio Preisner, Čs. spisovatel, Praha 1968, str. 24.)
vznik lístku: říjen 2001