Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Franz Kafka (1910-23)

„Ne že by se nám nedostávalo víry. Ale již v prosté skutečnosti života se nelze dobrat celé hodnoty víry.“
„V tom že je nějaká hodnota víry? Nelze přece nežíti.“
„Právě v onom „nelze přece“ tkví šílená síla víry; tímto záporem nabývá podoby.“
(5618, Aforismy, př. Rio Preisner, Čs. spisovatel, Praha 1968, str. 22.)

Jean-Paul Sartre (1946)

... Ces trois objections ne sont pas très sérieuses. D´abord la première objection: vous pouvez choisir n´importe quoi, n´est pas exacte. Le choix est possible dans un sens, mais ce qui n´est pas possible, c´est de ne pas choisir. Je peux toujours choisir, mais je dois savoir que si je ne choisis pas, je choisis encore. Ceci, quoique paraissant strictement formel, a une très grande importace, pour limiter la fantaisie et le caprice. S´il est vrai qu´en face d´une situation, par exemple la situation qui fait que je suis un être sexué pou/74/vant avoir des raport avec un être d´un autre sexe, pouvant avoir des enfants, je sui obligé de choisir une attitude, et que toute façon je porte la responsabilité d´un choix qui, en m´engageant, engage aussi l´humanité entière, même si aucune valeur à priori ne détermine mon choix, celui-ci n´a rien à voir avec le caprice; et si l´on croit retrouver ici la théorie gidienne de l´acte gratuit, c´est qu´on ne voit pas l´énorme différence entre cette doctrine et celle de Gide. Gide ne sait pas ce que c´est qu´une situation; il agit par simple caprice. Pour nous, au contraire, l´homme se trouve dans une situation organisée, où i lest lui-même engagé, il engage par son choix l´humanité entière, e til /75/ ne peut pas éviter de choisir: ou bien ...
(1490, L´Existentialisme est un humanisme, Paris 1946, p. 73-75.)

Franz Kafka (1910-23)

Psát deník je výhodné i proto, že si člověk s uklidňující jasností uvědomí změny, jinmž neustále podléhá, na něž ovšem vcelku věří, které tuší a přiznává, které však podvědomě popře vždycky, když má z takového přiznání načerpat naději nebo klid. V deníku najde důkazy toho, že i v situacích, které se dnes zdají nesnesitelné, žil, pozoroval a zapisoval postřehy, že tedy tahle pravice se pohybovala jako dnes, kdy jsme sice moudřejší o možnost přehlédnout tehdejší situaci, ale proto tím spíše si musíme přiznat, jak neohroženě jsme tenkrát bojovali, což se nám dařilo přes všechnu tehdejší neznalost.
(5618, Aforismy, př. Rio Preisner, Čs. spisovatel, Praha 1968, str. 24.)

Franz Kafka (1910-23)

Dokončit sebemenší stať není ani tak těžké proto, že náš cit pro ukončení určitého úseku si žádá ohně, který nelze jen tak vykřesat z toho, co jsme dosud skutečně napsali, nýbrž spíš proto, že i nejmenší stať vyžaduje od autora spokojenost se sebou samým a sebezapomnění, z něhož se bez silného rozhodnutí a vnějšího impulsu nevychází tak snadno na čerstvé povětří všedního dne, a tak člověk spíš od všeho neklidně uteče a nenápadně se odpoutá dřív, než se stať hladce uzavře, takže závěr se pak musí dokončovat zvenčí holýma rukama, které musí nejen pracovat, ale také se něčeho přidržovat.
(5618, Aforismy, př. Rio Preisner, Čs. spisovatel, Praha 1968, str. 24.)

Franz Kafka (1910-23)

Jenom nepřeceňovat to, co jsem napsal, tím se mi stane nedostižným to, co mám ještě napsat.
(5618, Aforismy, př. Rio Preisner, Čs. spisovatel, Praha 1968, str. 26.)