Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Ladislav Hejdánek
(2010)
Bádat, něco zkoumat nelze bez nějakých předběžných znalostí a zkušeností; na druhé straně ty zkušenosti nemohou být nikdy považovány za nezpochybnitelné, pokud chceme opravdu bádat. Bádání bez předpokladů a bez zkušeností zůstává pouhým tápáním, přílišné spoléhání na dosavadní znalosti a zkušenosti končí ve sterilním dogmatismu. Obojí je zkrátka třeba vhodně a přiměřeně vyvážit (či spíše vyvažovat, o takové vyvažování vždy znovu usilovat). Na jedné straně je zapotřebí rozsáhlých vědomostí, na druhé straně ovšem i vždy připravené ochoty k pochybování a problematizování i všeho toho, co už jsme považovali za zjištěné a „jisté“. Někdy nám resp. našemu pochybování napovídají třeba výsledky pokusu, který dopadl jinak, než jsme očekávali. Ale ve filosofii nic takového jako „donutivé výsledky pokusů“ nemáme k dispozici; vše potom záleží na naší vnímavosti vůči „nápadům“ a myšlenkám, které ukazují jinam, než kam směřujeme sami. „Pokusy“ ve filosofii jsou podmíněny nejen naší ochotou, ale také schopností, dovedností dočasně myslet jinak, než jak obvykle myslíme, tj. jet aspoň na nějakou chvíli po jiných kolejích než po svých (aniž bychom ovšem na ty své zapomínali nebo je dokonce opouštěli).
(Písek, 101012-1.)
vznik lístku: říjen 2010
Friedrich Gogarten
(1928)
Man hat zur Wirklichkeit nie anders ein Verhältnis als durch Glauben oder Aberglauben oder, wie wir nun auch sagen können, dienend oder herrschend….. Das heißt: entweder so, daß sich die Wirklichkeit unserer bemächtigt und wir ihre Diener sind, oder so, daß wir uns der Wirklichkeit zu bemächtigen suchen und wir die Herren sein wollen. Denn das Leben, das uns zu leben aufgegeben ist, stellt uns immerzu vor die Entscheidung, ob wir dienen oder herrschen wolle, ob wir in die Wirklichkeit hineinhorchen auf den ganz bestimmten Willen, der uns da ruft, oder ob wir ganz im Gegenteil unseren Willen in die Wirklichkeit hineinrufen und ihn ihr aufzwingen. Das eine oder das andere müssen wir tun von Augenblick zu Augenblick. Es gibt kein Drittes, und nie wird uns, wer wir auch sind und was wir auch tun mögen, die Entscheidung zwischen dem einen und dem anderen abgenommen.
Das ist besonders deutlich geworden durch jene zum Teil beginnende, zum Teil bereits vollendete Auflösung aller überkommenen Ordnungen des menschlichen Lebens, von der wir vorhin sprachen, und dadurch, daß durch diese allgemeine Auflösung der Mensch heute in der Mitte des Geschehens steht. Wenn irgendwo, dann ist dort, wo die Wirklichkeit im Menschen gegeben ist, klar, daß wir von der Wirklichkeit immer in die Entscheidung, zu herrschen oder zu dienen, gestellt werden. Denn dem Menschen gegenüber gibt es keine Neutralität: man kann sich zu ihm auch nicht, es sein denn auf die Gefahr hin, nicht mehr mit dem Menschen als Menschen zu tun haben, wie zu einer Sache stellen, der gegenüber diese Alternative allerdings keinen Sinn hätte, sonder ihm gegenüber gibt es nur Dienst oder Herr/schaft. Damit aber, daß …
(8024, Glaube und Wirklichkeit, Jena 1928, S. 71-2.)
vznik lístku: červenec 2001