LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile
Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.
Funda o Bonhoeferovi
Ladislav Hejdánek
(2007)
Ota Funda napsal docela hezký článek o Bonhoefferovi do Filosofického časopisu (roč. 54, 2006, č. 6, str. 883-898 – i s rozsáhlejšími citáty); bylo to zařazeno do tzv. „Ohlédnutí za 20. stoletím“. První dvě kritické poznámky, které mne při četní napadly, považuji na nutné zaznamenat. Především mi je s podivem, že je zmíněna (str. 885) Bonhoefferova disertace z r. 1927 (Communio sanctorum), ale jen zcela stručnou půlvětou Funda přejde jeho berlínskou habilitaci v r. 1932, aniž by třeba jen zmínil její název (str. 886). A pak ta druhá věc: ačkoli Funda zmiňuje na řadě míst Bonhoefferovu spjatost s Barthem, nechává bez povšimnutí Bonhoefferův kritický soud, vytýkající Barthovi „pozitivismus zjevení“ (Offenbarungspositivismus), a pomíjí při výčtu mnoha Bonhoefferových cest do zahraničí (dokonce ještě po začátku války) to, že z jedné poslal Barthovi dotaz, má-li se do Německa vrátit (Barth mu napsal, že v Německu ho bude víc potřeba). – Tak to jsou ty drobné vady, které mi napadly hned. Možná, že najdu ještě další, až si to přečtu podruhé a pozorněji. (6. číslo FČ došlo právě včera.)
(Písek, 070117-1.)
date of origin: leden 2007
Philosophiegeschichte | Filosofie - dějiny
G. Picht
(1965-6)
Wer eine Geschichte der Philosophie in die Hand nimmt und sie vernünftig benutzen will, der muß wissen, was er von ihr erwarten darf und was nicht. Ein Lehrbuch der Geschichte der Philosophie verhält sich zur Sache selbst, nämlich zur Philosophie, nicht anders als ein Lehrbuch der Musikgeschichte zur Sache selbst, nämlich zur klingenden Musik. Sie können aus einem solchen Lehrbuch, ähnlich wie aus einer Musikgeschichte, eine Fülle von Kenntnissen erwerben, die zum Verständnis der Philosophie beziehungsweise der Musik wichtig, ja unentbehrlich sind. Aber so wenig wie die Musik als solche in einer Musikgeschichte zum Klingen kommt, so wenig finden sie in den Büchern über die Philosophie das, worum es doch geht, nämlich die Philosophie als solche. Wie die Musik, so ist auch die Philosophie nicht ein Gegenstand, den man vorfinden und zur Kenntnis nehmen kann. Sie ist vielmehr, ähnlich wie die Musik, ein Geschehen, das sich in unserer Mitte ereignet.
(5969, Kants Religionsphilosophie, Stuttgart 1985, S. 9.)
date of origin: únor 2004