Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Hans Driesch (1924)

Slovem bůh označujeme ten pojem, který jakožto pojem svou logickou podstatou v sebe zahrnuje logickou podstatu všech skutečné[skutečnost] pokrývajících pojmů, tak jako pojmová podstata kuželosečka (v sebe zahrnuje) logickou podstatu paraboly, kružnice, elipsy a hyperboly. Pojem bůh je tedy myšlen jako „nerozvinutý, ale rozvinutí schopný pojem“ (byt obsahově ještě neurčený), neboť nerozvinutými, ale rozvinutí schopnými pojmy mají být míněny takové pojmy, které, tak jako matematické, jakožto rody v sobě skrytě zároveň nesou [obsahují] druhy.
Předmět „Bůh“ by pak byl tím skutečným předmětem, který v sobě obsahuje možnost existence všech skutečných předmětů ve všech fázích skutečného [skutečnosti], časového i bezčasého, jakož i zákon posloupnosti oněch fází, a který onu možnost převádí do skutečnosti.
Tento pojem boha můžeme formovat (utvářet), jak si přejeme. Otázka po „Boží existenci“ je však tato: existuje a nakolik existuje tímto pojmem boha míněný nejvýš skutečný předmět Bůh?
--------------------
*) Ordnungslehre, 2. vyd., str. 133 a j.
(1573, Metaphysik, Breslau 1924, S. 88-89.)

Hans Driesch (1924)

Wir bezeichnen mit dem Worte Gott denjenigen Begriff, welcher als Begriff, seinem logischen Wesen nach, das logische Wesen aller das Wirkliche deckenden Begriffe so in sich umfaßt, wie das Begriffswesen Kegelschnitt das logische Wesen von Parabel, Kreis, Ellipse und Hyperbel. Der Begriff Gott wird also als „unentwickelter entwickelbarer Begriff“ gedacht (obschon nicht eigentlich inhaltlich gesetzt), denn unentwickelte entwickelbare Begriffe sollen solche Begriffe heißen, welche, wie die mathematischen, als Gattungen die Spezies gleichsam verborgen in sich tragen*).
Der Gegenstand „Gott“ wäre derjenige wirkliche Gegenstand, welcher die Möglichkeit der Existenz aller wirklichen Gegenstände in allen Phasen des Wirklichen, zeitlichen wie zeitlosen, sowie das Gesetz der Abfolge jener Phasen in sich enthält und jene Möglichkeit in Wirklichkeit umsetzt.
Den Begriff Gott können wir formen, wie wir es wünschen. Die Frage nach der „Existenz Gottes“ ist vielmehr diese: Existiert und inwiefern existiert der durch einen Gottesbegriff gemeinte höchstwirkliche Gegenstand Gott?
--------------------
*) Ordnungslehre, 2. Aufl., S. 133 und sonst.
(1573, Metaphysik, Breslau 1924, S. 88.)

Vlastimil Vaněk (1982)

(syn. D. fraxinella PERS.)
Rutaceae – routovité
60-100 cm, VI.-VII.
V přírodě roste od střední Evropy přes celou Asii až po severní Čínu a Koreu. U nás se vyskytuje v teplých stepních oblastech jižní Moravy na vápencovém podkladě.
Tvoří vzpřímené keříky pevných většinou nevětvených lodyh, které jsou olistěné tuhými lichozpeřenými listy. Lodyhy jsou zakončeny vzdušnými hrozny květů, které jsou pětičetné a jejichž plátky jsou u růžových kultivarů červeně žilkované. Význačné jsou též dlouhé tyčinky, vyčnívající daleko z květu. Celá rostlina silně aromaticky voní, zvláště za teplých dnů.
Daří se nejlépe v živné propustné vápenité půdě. Stanoviště má být slunné a teplé. Rostliny snášejí značné sucho. Starší rostliny špatně snášejí přesazování.
Třemdavy jsou pěkné jako menší solitéry. Dále jsou velmi vhodnou součástí přírodních, zvláště stepních partií, společně s travinami, eremurusy, levandulemi, šalvěji apod. Mají dlouhou životnost. Vysazují se na vzdálenost 60 cm.
Množí se semenem, které se vysévá nejlépe hned po dozrání. Mladé rostliny se dopěstují v květináčích. Semenáče mají poměrně dlouhý vývoj a kvetou většinou až po třech až čtyřech letech. V příznivých podmínkách se samovolně rozsemeňují. Chceme-li sklidit semeno, musíme semeníky hlídat, protože ihned po dozrání rychle pukají a semeno vymršťují.
Kultivar ´Albiflorus´ má květy čistě bílé, bez žilkování.
(….,Trvalky. Stát. zem. nakl., Praha 1982, str. 142; barev. foto na str. 143.)