Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Aristotelés o matematice | Aristotelés o metafyzice | Aristotelés o fysice | Matematika dle Aristotela | Fysika dle Aristotela | Metafyzika dle Aristotela
Jean Brun
(1961)
Les mathématiques traitent des êtres immuables mais non séparés (les figures des êtres immuables par leur essence, mais ils ne sont pas séparés car il n´y a pas de figures séparés de ce dont il y a figure, ni de nombres séparés des choses nombrées; cf. Phys. II 2 193 b 22 sq.); la physique traite des êtres qui on en eux-mêmes un principe de mouvement et qui sont par conséquent des êtres mobiles et séparés les uns des autres; quant à la métaphysique, elle s´occupe de l´Etre immobile et séparé (cf. Méta. E 1 1026 a 13; K 7 1064 a 28).
(6514, Aristote et le Lycée, P.U.F., Paris 1961, p. 51.)
vznik lístku: srpen 2003
Ideologie a idea | Idea a ideologie
Jan Patočka
(1946)
Mluvíme o pojetí a ideji a chtěli bychom tyto dvě věci určitěji rozlišit. Pojetí člověka je teorie o něm, a to teorie, která může stát vedle jiných teorií; teorie, pokud nás neangažuje. Takové pojetí se může stát mýtem či ideologií, která angažuje, která vychází vstříc našim tendencím, potřebám, prostě silám, které v nás dřímou, aby je vedla, usměrňovala, shrnovala k potřebám společenské akce.
Nicméně ideologie, ačkoli nás angažuje, zachycuje, zavazuje, chápe se člověka vnějškově, jako určité síly v celkovém komplexu sil, síly, které třeba použít k určitému sociálnímu cíli, který sám jedině je cenný a platný, takže od něho teprve vše ostatní, ne v poslední míře chtění a činnost jednotlivce, dostává svůj význam. Naproti tomu idea je něco odlišného: idea musí být vtělena, a toto vtělení v životě týká se našeho /126/ nejvlastnějšího nitra a nemůže k němu nikdy být lhostejné; idea na nás apeluje nikoli snad, abychom se „dali do jejích služeb“, nýbrž abychom v ní byli, v ní existovali.
(Ideologie a život v ideji, in: Umění a čas I., Spisy 4, Pha 2004, str. 125-26.)
vznik lístku: červenec 2007
Idea x ideologie | Socialismus jako idea | Ideologie x idea | Socialismus jako ideologie a jako idea
Jan Patočka
(1946)
Ideologie jakožto působící teorie nemůže se sama vymknout z mezí logiky teorie, logiky, která na svůj předmět pohlíží zvenčí. Naproti tomu ideová logika má tu zvláštnost, že není jen pouhým „přemýšlením o věci“, nýbrž identifikací s ideou. Takovou logiku v klasickém specimen máme u Sókrata, který přemýšlí p tom, co je dobré, s tím výsledkem, že dobro nekonstatuje (naopak, pouhý konstatující výměr jeho myšlení stále nějak uniká), ale že se dobrým stává – že se dobré v samém tomto životě a myšlení usidluje. Avšak idea člověka je v podařte stále táž, jen historická situace, v níž se uskutečňuje, se mění, jen hlavní fronta, proti níž se staví, je vždy jiná. Idea je lidská svoboda; idea člověka je idea lidské svobody. Pohlížet na člověka ryze věcně zůstane vždy naprostým opakem ideje. Proto je socialismus idea: Tvrdí a ztělesňuje lidskou svobodu v rozdílu od hospodářského útlaku a vykořisťování člověka člověkem. Proto je však též v nepřekonatelném napětí s naturalistickou ideologií. Podle logiky ideje je člověk s to žíti z vlastního pramene, podle věcné logiky jen z celkového kontextu věcí; podle jedné je lidský svět autonomní, samoúčelný svět bratrských vztahů, podle druhé jen obraz věcného pořádku; podle první je původem vší hodnoty, tím nejvážnějším, podle druhé naprosté ničil ceny, tím nejlehčím; jedna zná rozdíl mezi tím, co je dovoleno a co nikoli, druhá jen rozdíl mezi tím, co lze a nelze provést. Rozdíl dvojí logiky je též důvodem toho, co mnozí cítili jako tak zvláštní diskrepanci v moderním socialismu, totiž posvěcení prostředků účelem. Toliko ve věcné logice platí neutralita prostředků, poněvadž jsou to pouhé příčiny věcných následků a nezáleží na ničem jiném než na účinku; v ideové logice toto neplatí, poněvadž tu nejde o pouhý výsledek věcný, nýbrž o uskutečnění člověka, o to, aby životně, vnitřně splynul s ideou, která mu kyne; a tu je jasné, že ji v sobě neuskuteční, pakliže vyvine vlastnosti a síly, které s ní jsou v zásadním rozporu, jestliže lidskost bude uskutečňovat nelidským násilím, pravdu a upřímnost umlčováním a lhaním, bratrství ovládnutím zevně i zevnitř. ...
(Ideologie a život v ideji, in: Umění a čas I., Spisy 4, Pha 2004, str. 129.)
vznik lístku: červenec 2007
Prague (Praha)
Hynek Vignon
(2001)
Qui est-ce?
C'est une capitale
Avec une Tour Eiffel
Et un pont
C'est une grande capitale
Dans le pays Tchèque
Avec de belles forêts
vznik lístku: únor 2001
Tradice
Maurice Merleau-Ponty
(1953)
La tradition est oubli des origines, disait le dernier Husserl. Justement si nous lui devons beaucoup, nous sommes hors d´état de voir au juste ce qui est à lui. A l´égard d´un philosophe dont l´entreprise a éveillé tant d´échos, et apparemment si loin du point où il se tenait lui-même, toute commémoration est aussi trahison, soit que nous lui fassions l´hommage très superflu de nos pensées, comme pour leur trouver un garant auquel elles n´ont pas droit, – soit qu´au contraire, avec un respect qui n´est pas sans distance, nous le réduisions trop strictement à ce qu´il a lui-même voulu et dit … Mais ces difficultés, qui sont celles de la communication entre les „ego“, Husserl justement les connaissait bien, et il ne nous laisse pas sans ressource en face d´elles. Je m´emprunte à autrui, je le fait de mes propres pensées: ce n´est pas là un échec de la perception d´autrui, c´est /242/ la perception d´autrui.
(Le philosophe et son ombre, in: 4149, Éloge de la philosophie, Gallimard, Paris 1960, p. 241-2.)
vznik lístku: leden 2000