Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Jean-Paul Sartre (1964)

Zemřít není všechno: je třeba zemřít včas. ...
(2617, Slova, přel. Dagmar Steinová, Ml. fronta, Praha 1965, str. 12.)

Ladislav Hejdánek (2007)

Jean-Paul Sartre vyhlásil mj. ve své známé knížce L´Existentialisme est un humanisme, že „il n´y a pas de signe dans le monde“ (ve světě není žádných znamení; 1490, p. 47). To pochopitelně není pravda, ovšem záleží na tom, jak chápeme, co to „svět“, a ovšem také jak chápeme, co to je „znamení“. Pokud chápeme svět jako „svět bez člověka“ (ale to není Satyrův případ, on to říká v kontextu hovoru s mladým člověkem), tak jsme si možná jakoby připravili půdu pro tvrzení, že tam není žádných „znamení“, jestliže ovšem máme za to, že znamení mohou pocházet jen od člověka. Jenže oboje toto pojetí (světa i znamení) je chybné, neboť především „svět bez člověka“ je výsledkem umělé redukce, je to svět „neskutečný“, jen uměle (a chybně) konstruovaný, v kterém žádný člověk nežije a žít nemůže. Svět, v kterém skutečně žijeme, je plný nejrůznějších znamení, a ne pouze v tom smyslu, že by tam ta znamení lidé museli vsouvat, že by je museli do světa roztrousit. V „lidském světě“, tj. ve světě, v kterém opravdu žijeme, se znameními stávají resp. mohou stávat nejrozmanitější jevy a úkazy, které vůbec nejsou (nemusí být) lidským výtvorem, ale jsou chápány jako něco, co pro nás přináší jakési poselství, co nám cosi říká, co právě něco „znamená“ a tak nejen může, ale musí být jako „znamení“ i pochopeno. – Ale problém je hlubší. Ono tak tomu není jen ve světě člověka, v lidském světě, ve „světě našeho života“ (jak Patočka překládal Husserlovo slovo „Lebenswelt“, jímž později nahradil původní „Naturwelt“); zvířata, ptáci a dokonce hmyz – ba vůbec všechny živé bytosti se orientují ve svém prostředí, ve svém „osvětí“ na základě stop, nejrůznějších signálů, např. pachů atd., tedy podle „znamení“. A někdy jsou ta znamení dokonce jakoby záměrná, užívá se jich aktivně ke komunikaci (včely si „ukazují“, kde lze najít potravu a jak hojnou atd.). Funkce „znamení“ jakožto signálů nemůže být přehlédnuta ani v přírodě „bez člověka“ a „před člověkem“. – A co je vůbec nejdůležitější: je zapotřebí pečlivě analyzovat, co to vlastně je „znamení“, tj. analyzovat všechny aspekty tohoto fenoménu a na nic nezapomínat, zejména na to, že nejde o žádná izolovaná nebo izolovatelná pevná „jsoucna“, nýbrž o aspekty a složky událostných dějů, které nemohou být pochopeny jako pouze předmětné resp. na předmětnou, vnější stránku redukované. Nejen pro nás, pro lidi, ale na nižším stupni pro všechny živé bytosti (a vposledu pro všechna, i ta nejjednodušší „pravá jsoucna“) je orientace v nejbližším okolí možná jen na základě určitých „znamení“, která představují jakoby „výzvu“, na kterou je nutno – a možno ! – „odpovědět“ – což je časový aspekt, protože zahrnuje také to, co se ještě nestalo.
(Písek, 070321-1.)

Jean-Paul Sartre (1946)

... et je n´avais qu´une réponse à faire: vous êtes libre, choisissez, c´est-à-dire inventez. Aucune morale générale ne peut vous indiquer ce qu´il y a à faire; il n´y a pas de signe dans le monde.
(1490, L´Existentialisme est un humanisme, Nagel, Paris 1946, p. 47.)

Jean-Paul Sartre (1946)

... Ces trois objections ne sont pas très sérieuses. D´abord la première objection: vous pouvez choisir n´importe quoi, n´est pas exacte. Le choix est possible dans un sens, mais ce qui n´est pas possible, c´est de ne pas choisir. Je peux toujours choisir, mais je dois savoir que si je ne choisis pas, je choisis encore. Ceci, quoique paraissant strictement formel, a une très grande importace, pour limiter la fantaisie et le caprice. S´il est vrai qu´en face d´une situation, par exemple la situation qui fait que je suis un être sexué pou/74/vant avoir des raport avec un être d´un autre sexe, pouvant avoir des enfants, je sui obligé de choisir une attitude, et que toute façon je porte la responsabilité d´un choix qui, en m´engageant, engage aussi l´humanité entière, même si aucune valeur à priori ne détermine mon choix, celui-ci n´a rien à voir avec le caprice; et si l´on croit retrouver ici la théorie gidienne de l´acte gratuit, c´est qu´on ne voit pas l´énorme différence entre cette doctrine et celle de Gide. Gide ne sait pas ce que c´est qu´une situation; il agit par simple caprice. Pour nous, au contraire, l´homme se trouve dans une situation organisée, où i lest lui-même engagé, il engage par son choix l´humanité entière, e til /75/ ne peut pas éviter de choisir: ou bien ...
(1490, L´Existentialisme est un humanisme, Paris 1946, p. 73-75.)