Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.


<<  <   1 / 4   >    >>
záznamů: 18

Evoluce a slepota

Konrad Lorenz (1983)
Výše jsme snad dostatečně ukázali, že evoluce se může vydat z každého dosaženého vývojového stupně libovolným směrem; řídí se slepě každým nově se vynořujícím selekčním tlakem. Je však třeba si uvědomit, že v právě použitém pojmu evolučního „směru“ je obsažen nereflektovaný hodnotový soud. …
(7662, Odumírání lidskosti, Praha 1997, str. 34.)
vznik lístku: březen 2003

Svět - sekulární identita | Tvořivé dění ve světě | Ideje - zasahování do světa | Svět a tvořivost (v evoluci) | Transcendentní ve světě

Konrad Lorenz (1983)
Zdá se, že není možné přesvědčit esoterického ideistu, že naše snaha poznat tento svět v celé jeho sekulární identitě, pokud je to pro nás možné, neznamená žádné přezírání všeho transcendentního. Ještě těžší je, jak zdůrazňoval již Nicolai Hartmann, objasnit, proč je přímým popíráním transcendentního, když snášíme svět platonských idejí z jeho výšin mimo prostor a čas dolů a tvrdíme, že tyto ideje do běhu světa zasahují jako vrozené vzory a účelné hnací síly. Všemožně jsem se v první části této knihy vynasnažil, abych ukázal, že základem tvořivého dění na tomto světě není žádná důkladně promyšlená osnova, podle níž by vývoj během milionů let důsledně postupoval stupeň po stupni.
(7662, Odumírání lidskosti, Praha 1997, str. 184.)
vznik lístku: březen 2003

Draslo pro vyzrávání

(5.8.2005)
Pátek 5.8.05, Praha – ČR 2, 6.45: V Dobrém jitru radíme zahrádkářům, jak pěstovat, ošetřovat i hnojit rostliny. Od poloviny srpna je třeba udělat pravidelné a každoroční přihnojení ovocných dřevin draselnými sloučeninami, přitom vzít v úvahu jak nároky dřevin, zda jsou citlivé k vápníku, nebo naopak vápník a půdu zásaditější vyžadují. Během jednoho měsíce, tedy do poloviny září, bychom měli ovocnářské plochy v dobré plod-nosti pohnojit následovně: na každých 10 m2 (nebo pod strom o průměru koruny 3,5 m) dát dávku: pro jádroviny 100 g draslíku = 200 g draselné soli 60, pro peckoviny 160 g draslíku = 320 g draselné soli 60, pro bobuloviny 60 g draslíku = 150 g síranu draselného, pro jahodníky 120 g draslíku .= 300 g síranu draselného. Při vysoké plodnosti dávku zvyšujeme až o polovinu. Draselné živiny jsou v půdě lehce rozpustné, měla by následovat zálivka vodou. Dostatek draslíku v půdě zvyšuje mrazuvzdornost dřevin, vybarvování plodů a jejich cukernatost. Draslíkem je třeba hnojit každoročně.
(pel)
(in: Týden rozhlasu č. 31, 1.8. – 7.8. 2005, str. 7.)
vznik lístku: srpen 2005

Individualita a lidská práva | Lidská práva a individualita

Konrad Lorenz (1983)
Nezávisle na ideologickém vyznání existuje ve všech dnešních vládnoucích systémech tendence k podceňování osobnosti jednotlivého člověka. Nezávislé myšlení a rozhodování jednotlivce je tím méně žádoucí, čím je daný státní útvar větší. Je známo,. že malé státy mají lepší možnosti ke skutečné demokracii než státy příliš velké. Čím početnější jsou lidské masy, které se hlásí k určité ideologii, tím více narůstá její sugestivnost a tím větší moc získává příslušná doktrína. Čím větší je množství ovládaných lidí, tím větší omezení přináší nadměrná organizace a tím více se vzdaluje daný státní útvar od ideálu demokracie. Aldous Huxley řekl jasně, že svoboda jednotlivce je v obráceném poměru k velikosti státu, jehož je poddaným.
Znehodnocování individuality, k němuž dochází ve velkých státních útvarech i s těmi nejprotikladnějšími vyznáními, a tedy také velmi rozdílným způsobem, si je ve své podstatě neobyčejně podobné.
Své individuality a svých lidských práv se dovolávající autonomní člověk není ve velkých státech oblíben, a to ani u vrchnosti, ani ve veřejném mínění. To předepisuje velice přesně, co „se“ má a nemá dělat; kdo se chová odlišně, je přinejmenším podezřelý nebo není považován za normálního.
(7662, Odumírání lidskosti, Praha 1997, str. 147.)
vznik lístku: březen 2003

Evoluce a „tápavost“

Konrad Lorenz (1983)
… Co všechno může z nepoužívaného orgánu vzniknout, je skoro neuvěřitelné. … Ve skutečnosti je to samozřejmě tak, že existence nepoužívané tkáně, ba již jen existence prostoru zaujímaného znefunkčněným orgánem obsahuje nějakou selekční výhodu, která fylogenezi „svádí“ k tomu, aby využila tuto „lacinou příležitost“ k jinému účelu, k němuž by se při větší prozíravosti použil zcela nově vytvořený orgán. Předvídat však fylogeneze nedovede; organismus také nemůže na dobu nezbytnou k rekonstrukci své životní funkce přerušit a vyvěsit tabuli: „Za účelem přestavby zavřeno“.
(7662, Odumírání lidskosti, Praha 1997, str. 23.)
vznik lístku: březen 2003