Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Objektivita a duše
Phyllis Dorothy James
(1963)
... Jak dlouho může zůstat člověk objektivní, přemítal, než ztratí duši?
(5955, Případ pro psychiatra, in: Třikrát Adam Dalgliesh, Praha 1986, str. 183.)
vznik lístku: březen 2015
Stoický postoj
Phyllis Dorothy James
(1974)
Cordelia se rozpomněla na otce a Bernieho a řekla:
„Snad lidem, teprve když jsou po smrti, můžeme bezpečně ukázat, jak moc nám na nich záleželo. Víme, že už je pozdě, že už s tím zkrátka nic nesvedou.“
„Cynické, ale je v tom kus pravdy. Buď jak buď, už jsme tam ...
(Povolání pro ženu nevhodné, in: 3x Adam Dalgliesh, 5955, Praha 1986, str. 553.)
vznik lístku: červen 2014
Nesmysl
Phyllis Dorothy James
(1986)
. . . Člověk dokáže vykázat nesmysl z knihovny svého rozumu, ale nikoliv
z kolbiště svých niterných popudů.
(7394, Liga vyděděných [The League of Frightened Men], Praha 1991, s. 200.)
vznik lístku: březen 2014
Smrt a život
Phyllis Dorothy James
(1972)
Ve smrti nebylo o nic víc dorozumění než v životě.
(Povolání pro ženu nevhodné, in: Třikrát Adam Dalgliesh, Odeon, Praha 1986,
str. 424.)
vznik lístku: srpen 2009
Objektivita a věda
Jan Patočka
(195n)
Je tedy třeba mít na zřeteli:
1. „fenomenalita“ která je přisuzována objektivnímu poznání, neznamená nemožnost aplikovat naše kategorie na realitu, nýbrž nemožnost zachytit jejich pomocí celek. Transcendentální estetika netvoří rozhodně onu kvalitativní bariéru, za kterou nesahá platnost našich kategirí. Tato platnost je omezena jiným způsobem, totiž schematičností všech pojmů a konstrukcí z nich, totiž výpovědí a jejich rozborů, teorií.
2. Věda je sice od počátku ateistická, nezná nic než střízlivou objektivitu a nikdy z ní nevede jinam, ale negativně, tj. a) svou vlastní neuceleností a b) svým ustavičným pokračováním ve snaze o celek, poukazuje mimo sebe. Snaha vědy je vše zobjektivizovat; neukončenost a neukončitelnost této snahy, ba její vnitřní rozpor – sama není totiž možná bez non-objektivity – ukazuje cestu z objektu ven.
3. Materialismus a idealismus jsou hypostaze oněch metafyzických motivů, které jsou ve vědě obsaženy a kterých věda instrumentálně používá. Materialismus předpokládá, že ...
(Nemetafyzická filosofie a věda, in: 7190, Péče o duši 3, Spisy 3, Praha 2002, str. 607.)
vznik lístku: březen 2007