Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Pravda
Tomáš Garrigue Masaryk
(1898)
Tímto positivistickým historismem mnozí moderní lidé ztrácejí schopnost určitě se rozhodovat. … Kdo vidí pravdu jen ve vývoji historickém, může si ovšem takto den ze dne stavět mínění vedle mínění a nemusí ho to zarážet.
(Otázka sociální I, Praha 1946, str. 182.)
vznik lístku: září 2003
Pravda a majorita
Tomáš Garrigue Masaryk
(1898)
To není jen v parlamentě, nýbrž více méně všichni se podřizujeme většině: většina to řekla. Co je minorita, co je individuum? Je třeba vytknout pravidla, podle kterých se pravda určuje. Pravda není závislá na majoritě, je výsledkem práce individuální; proto pořád se určují práva, tj. pravda minority, proto dnešní problém pro parlament je: učinit takový řád volební, který by zaručoval mínění celku. …
(0024, Jak pracovat, Praha 1946, str. 61.)
vznik lístku: září 2003
Pozorování | Slova a věci | Poznání a láska | Věci a slova | Láska a poznání
Tomáš Garrigue Masaryk
(1931)
...Takovými velkými hesly se mohou lidé opíjet, ale nemohou se jimi naučit pracovat. Osvobodili jsme se od despotických pánů; teď ještě se musíme osvobodit od velkých a despotických slov... Pravda, lidé se drží slov nejen v politice, nýbrž ve všech oborech, v náboženství, vědě, filosofii. Proto jsem vždy kladl důraz na věci, na pozorování a poznání faktů; ale dobře pozorovat a poznávat – k tomu je třeba lásky.
(Karel Čapek: Hovory s Tomáš Garrigue Masarykem, Praha 1990, str. 115.)
vznik lístku: srpen 2006
Nové x zchátralé | Amerika (a města) | Zchátralé x staré | Staré x zchátralé
Claude Lévi-Strauss
(1955)
Jeden vtipný a zlomyslný člověk definoval Ameriku jako zemi, která od barbarství přešla k dekadenci, aniž poznala civilizaci. Tento výrok by se mohl s větším právem vztáhnout na města Nového světa: přecházejí od novosti k zchátralosti, aniž prodlí ve stavu starobylosti. ... Ono prodlení mimo proud času, k němuž vybízí monumentální architektura, onen život bez věku, tak charakteristický pro nejkrásnější stará města, která nejsou už jen nástroji urbanistické funkce, ale předměty nazírání a kontemplace – to je něco, co americká města nikdy nepoznají. ...
(2871, Smutné tropy, Praha 1966, př. Jiří Pechar, str. 63.)
vznik lístku: prosinec 2006
Život a vznik nového | Nové (vznik) a život
Emanuel Rádl
(1905n.)
... SWAMMERDAM správně rozpoznal, , že jádro tohoto „učení o metamorfóze“, jak je nazýval HARVEY, není daleko od víry v transmutaci kov ů: jako prý kovy vznikají ve vnitřku země (z vody) a mění se ve rtuť, která se v rukou šikovného alchymisty náhle překová v pravé stříbro nebo zlato, tak se podle HARVEYE jednotlivé stupně života transmutují jeden v druhý a na počátky byly zrozeny ze země. Víra v transmutaci kovů, ačkoli falešná, obsahuje přesto zrnko pravdy: SWAMMERDAM neměl porozumění pro tertium comparationis tohoto obrazu, porozumění, že život znamená neustále tvoření nového, dosud nevídaného, že v Metamorfóze“ se ukazuje nejvlastnější podstata života. Okouzlen mechanismem navazuje SWAMMERDAM na REDIHO učení o kontinuitě života a staví proti HARVEYOVI tezi, že ve světě snad není žádného vzniku nového života, nýbrž jen kontinuální růst života věčně stejného.
Jak už to při potírání o sobě správných učení bývá, ...
(Dějiny biologických teorií novověku I., Praha 2006, str. 179.)
vznik lístku: duben 2007