Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Ladislav Hejdánek
(2007)
Jan Patočka pojímal Evropu a její hlavní „téma“, kolem kterého ... vykrystalizoval životní plán Evropy“, jako „starost o duši“. Pochopitelně se nemůžeme a nesmíme držet slova, termínu „duše“, ale musíme náležitě pochopit, co je jím míněno. Ovšem na druhé straně nemůžeme zcela zapomenout určitý závažný korektiv, pokud jde o toto slovo, a to nejen o termín „duše“, ale přímo o spojení slov „péče o duši“, jak jej známe ze slov Ježíšových. Zajisté jde o významově něco odlišného, ale to, že židovští učenci-překladatelé sáhli v LXX po řeckém slovu PSYCHÉ, a dále že tohoto řeckého slova bylo užito také v překladu Ježíšových slov, mělo svůj dlouhodobý význam. Zdá se, že tu jisté napětí, které je nepochybné, vůbec nemusí vyústit v protivu. Jestliže z Ježíšových slov vyplývá, že ten, kdo péči o vlastní duši staví na první místo, sám svou duši ztratí, zatímco ten, kdo by ji obětoval (a tedy jakoby ztratil) pro přátele (tj. kvůli nim), ten ji získá, můžeme to také chápat jako jistou korekturu oné „péče o duši“. Konec konců obětovat svou duši a tedy ji jakoby „ztratit“, je vlastně nakonec ten pravý způsob, ta pravá cesta, jak o duši pečovat a jak ji neztratit, nýbrž naopak získat. Důkladnější analýza však ukáže, že v takovém zjednodušení je skryt velký omyl, že v něm je dokonce pokušení. Vše pak záleží na tom, co vlastně tou „duší“ je míněno.
(Písek, 080321-3.)
vznik lístku: březen 2008