Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Ladislav Hejdánek
(2012)
České slovo „pravověří“ či „pravověrnost“ je vlastně překladem řeckého orthé doxa, pravé (nebo správné) mínění, ale postupně na sebe nabralo jiné významy. Základní chyba ovšem tkví v chápání „víry“, jako by šlo o nějaké mínění (nebo dokonce vědění). Pro křesťany všech denominací by mělo být směrodatným, ne-li rozhodujícím kritériem to, jaký význam dával příslušnému slovu „věřiti“ či „víra“ (v hebrejštině, zejména však v aramejštině, možná i v řečtině) sám Ježíš z Nazaréta. K tomu ovšem nemáme přímý přístup, ale jsme odkázáni na evangelia, především synoptická, která už máme všechny v KOINH, tedy v běžné, zjednodušené řečtině. A právě zde podal mimořádný výkon Gerhard Ebeling, když prokázal důležitost soustředění na hypotetický „pramen Q“ resp. na to, jak s ním museli pracovat sami evangelisté. Mám za to, že všechno ukazuje k tomu, že Ježíš vůbec neměl na mysli žádné mínění a žádné představy, myšlenková uchopení ani poznatky, ale něco mnohem primárnějšího, bližšího praktickému chování a vůbec životu, vůli k činění „toho pravého“. Pro Ježíše víra určitě nebyla žádnou doxa, ale nebyla ani žádnou epistémé. Užití řeckého slova pistis pro Ježíšovy (nejspíš původně aramejské) výroky bylo a je stejně malou (a spíše problematickou) pomocí jako užití řecké alétheia pro „pravdu“.
(Písek, 120528-2.)
vznik lístku: květen 2012