Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
klt
()
Opice mají smysl pro spravedlnostNový výzkum ukázal, že opice poznají, když jsou ošizeny. Následně se totiž bouří Malpy hnědé zkoumali američtí odborníci. Z chování opic vyplynulo, že smysl pro spravedlnost není sociálním konstruktem, ale je dán biologicky.
ATLANTA, USA – Nejen lidé, ale také opice mají smysl pro spravedlnost. Pokud totiž zjistí, že byly podvedeny, začnou protestovat a odmítají další spolupráci.
Ve své studii, kterou zveřejnil odborný časopis Nature, to uvádějí američtí vědci z univerzity v Atlantě. Ti k tomuto závěru dospěli na základě pokusů s malpami hnědými (Cebus apella). „Malpy hnědé jsem pro výzkum vybrala, protože rády spolupracují a jejich společenství je velice tolerantní,“ uvedla pro BBC vedoucí týmu odborníků Sarah Brosnanová.
Vědkyně se svými kolegy naučila opice sbírat umělohmotné žetony s tím, že za ně opice dostávaly potravu. Malpy hnědé mají v oblibě okurky, ale největší lahůdkou je pro ně hroznové víno. Výzkumníci opice rozdělili do dvojic a opakovaně je za jejich žetony odměňovali. Pokud obě opice dostaly za žeton okurku, byly spokojené. Když však Brosnanová jedné přilepšila hroznovým vínem, druhá opice začala v polovině případů protestovat. Okurku buď rovnou odmítla, nebo ji přijala a mrštila s ní o zem, v lepším případě si ji vzala a dál o ni nejevila zájem.
Nejhorší reakce však následovala po tom, co jedné z malp dali vědci hrozny, aniž by jim přinesla žeton: drtivá většina opic (80 procent) odmítla „ve hře“ dále pokračovat, začala dělat povyk a žetony i jídlo začala vyhazovat z klecí.
Odborníci přitom zjistili, že takto reagovaly převážně samice. Samci zůstávali k takové nespravedlnosti daleko častěji lhostejní. „Samci se starají o reprodukci a samice o jídlo. Proto se samci nezabývají tím, zda se kvůli takovým nesrovnalostem rozčilovat,“ citoval odborníka na primáty Charlese Jansona New Scientist.
Brosnanová a její kolegové z výzkumu usuzují, že smysl pro spravedlnost není sociálním konstruktem, ale jedním ze základních biologických mechanismů. „Je to velice pozoruhodné zjištění. Opice se skutečně zabývají tím, co dělá jejich druh, a dokáží vyhodnotit, kdo byl odměněn více,“ uvedl Janson.
Odborníci nyní hodlají pokusy opakovat se šimpanzi, aby se o vývoji smyslu pro spravedlnost dozvěděli více.
klt
(ex: Lidové noviny, pátek 19.9.2003, str. 14.)
vznik lístku: září 2003