Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Příchod (přicházení)
Homér
()
… . ό δ´ ήϊε νυκτι εοικώσ.
…; and his coming was like the night.
I, 47
(6268, The Iliad, Loeb, Cambridge (Mass.) + London 1978, p. 6 + 7.)
Těmito prosil slovy – i slyšel ho Apollón Foibos:
S olympských povstal výšin a kráčel, rozhněván v srdci,
lučiště na pleci maje a toulec zamčený kolkol.
Rázem řinkot šípů se rozzvučel, jak se dal v pochod,
s plecí rozhněvaného. – I kráčel podoben noci.
Konečně opodál lodí si usednuv, vystřelil šipku;
hrozný zazněl zvuk, jak lukem stříbrným střelil.
I, 44-49
(0629, Ílias, př. O.Vaňorný, J.Laichter, Praha 31942, str. 4.)
vznik lístku: červen 2002
Přírodozpyt a přírodopis
Ladislav Hejdánek
(2007)
Starší názvy pro přírodní vědy (tj. vědy o „přírodě“) jsou ještě dozníváním principiálního rozlišování mezi vědami popisnými a pokusnými (experimentálními). Toto rozlišování bylo založeno vlastně na předsudku, jehož původ musíme hledat ve starém Řecku. Vyostřeně to formuloval až Aristotelés, když rozlišil dvojí druh (filosofických) „věd“ (disciplín). „Čisté“ (tj. pravé) vědění podle Aristotela spočívá na pouhém zírání, nahlížení, nazírání, při kterém člověk poznávající nesmím nic dělat, tj. nesmí se zaměřovat na žádný k určitému cíli zaměřený výkon, na žádnou aktivitu ze své strany. My ovšem už dávno víme, že nic takového není možné, že každé poznávání je naší aktivitou, že samo pozorování vyžaduje od nás velké soustředění a velkou aktivitu.
(Písek, 071231-1.)
vznik lístku: květen 2007