Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Ladislav Hejdánek
(2011)
O podnětech lze mluvit jen tam, kde nacházejí (hned) nějakou odezvu. To jsou dvě věci, které patří k sobě, jedna bez druhé nemůže obstát: challenge and response, výzva a odpověď. Ke Tvé otázce, zda dnes vůbec nějaké „podněty“ pro teologii resp. církev přicházejí, je třeba hned a paralelně klást druhou otázku: na co dnes teologové a teologie resp. církve „odpovídají“, na co „reagují“, co vůbec z té filosofické situace jsou schopny zaregistrovat? „Výzva“ je něco jiného, něco víc než pouhá danost, není to jen příčina, ba ani okolnost, jen výskyt. Když najdeme něco, co se v určité situaci naskytlo či vyskytlo, vůbec to ještě neznamená, že se to tehdy a na tom místě ,stalo‘ výzvou, že to bylo ,pochopeno‘ jako výzva, na kterou je třeba, ba někdy vysloveně životně nutno odpovědět. – Nechtěj(te) na filosofech, ani na jednom určitém filosofovi, aby poskytoval teologům nebo církvi nějaké „podněty“, ale chtěj(te) – jsi sám přece teologem! – na teolozích a teologii, aby hledala, není-li co zajímavého ve filosofii. Učitelé našich učitelů se učili chápat třeba výzvy, kterým lze (teologicky i filosoficky) porozumět v myšlení Kierkegaardově, a musel je to naučit Karl Jaspers až asi 50 let po Kierkegaardově smrti. Proč ten filosofický význam nerozpoznali sami teologové jako první? A zase naopak: proč to byli američtí teologové, kteří první rozpoznali možnost navázat na Whiteheadovu procesuální filosofii, zatímco angličtí filosofové – nejen tedy teologové – si to nechali ještě nadlouho (a někteří dodnes) zcela uniknout? Ještě bych mohl jako další příklad uvést Bultmanna, který se nechal inspirovat „podnětem“ Heideggerovy filosofie, a to aniž by Heidegger mohl být považován za protestanta, ba vůbec za „křesťana“ (někdy je považován za „novopohana). A sám Bultmann „předal“ tuto inspiraci hned několika svým významným „žákům“, kteří ho v tom „navázání“ co do kvality ještě předčili. (A stejně to našim teologům na ETF stále ještě nestačí!)
(Z bodů pro Tomáše Trusinu; Písek, 110217-3.)
vznik lístku: únor 2011