Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Alois Halder | Max Müller (1988)

Erlebnis, ursprünglicher Bewußtseinsvorgang, in dem etwas in seinem Sinn- u. Wertgehalt, in seiner existentiellen Bedeutung den Menschen angeht u. betrifft. Das E. ist durch Unmittelbarkeit u. emotionale Bewegtheit ausgezeichnet, schließt jedoch eine tiefere gedankliche Durchdringung u. Verarbeitung nicht aus. Dilthey hat für die Geisteswissenschaften die Begriffe E., Ausdruck u. Verstehen zum Fundament ihrer Methode erhoben.
(6920, Philosophisches Wörterbuch, Herder, Bonn 1993, S. 82.)

Homér ()

… . ό δ´ ήϊε νυκτι εοικώσ.
…; and his coming was like the night.
I, 47
(6268, The Iliad, Loeb, Cambridge (Mass.) + London 1978, p. 6 + 7.)
Těmito prosil slovy – i slyšel ho Apollón Foibos:
S olympských povstal výšin a kráčel, rozhněván v srdci,
lučiště na pleci maje a toulec zamčený kolkol.
Rázem řinkot šípů se rozzvučel, jak se dal v pochod,
s plecí rozhněvaného. – I kráčel podoben noci.
Konečně opodál lodí si usednuv, vystřelil šipku;
hrozný zazněl zvuk, jak lukem stříbrným střelil.
I, 44-49
(0629, Ílias, př. O.Vaňorný, J.Laichter, Praha 31942, str. 4.)

Ladislav Hejdánek (2012)

Rozdíl mezi prožitkem a zkušeností – alespoň pokud se českých konotací týče – spočívá v přítomnosti nebo nepřítomnosti vědomí podobnosti většího počtu „případů“ nebo „situací“. O „prožitku“ mluvíme, když jde o něco zvláštního, výjimečného, někdy dokonce jedinečného; předpokladem ovšem je, že si ten prožitek uvědomíme a pamatujeme, což není možné bez jakési předchozí zkušenosti. Naproti tomu o zkušenosti mluvíme právě naopak jako o něčem už známém, několikrát „prožitém“, co jsme už nějak zařadili mezi své poznatky a z čeho můžeme usuzovat na eventuelní prožitky a zkušenosti příští.
(Písek, 120805-2.)