Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Oldřich Bureš (1965)

Původ: Jižní Afrika (jako Amaryllis, je však méně náročná).
Popis: Cibulovitá rostlina s vejčitou cibulí a řemenovitými listy, jež zůstávají na rostlině po celý rok; nezatahuje. Květy jsou ohnivě červené a objevují se v podzimních měsících.
Umístění: Trvale v pokoji na slunečném okně chráněném před poledním sluncem.
Přezimování: Nemá výraznou dobu odpočinku, roste i v zimě v chladnějším pokoji.
Zálivka: V létě chce vody hodně, nutno ji však mírně zalévat i v zimě. V srpnu před vývojem květů zálivku přechodně omezit.
Přesazování: Není třeba každoročně, stačí jednou za 3 až 4 roky. Při častém přesazování špatně kvetou. Cibule vsadíme tak, aby byly z poloviny ve směsi zemin (listovky, drnovky a písku).
Hnojení: Často a silnými roztoky, v zimě však jen slabými dávkami a méně často.
Jiné poznámky: Množí se postranními cibulkami při přesazování, v domácnostech ojediněle i semenem.
Nejkrásnější valoty vídáme na venkově, zahradnické podniky je z neznámého důvodu opomíjejí, ač krása jejich květu nemá konkurence. Zajímavé je, že valota pěstěná jako jednotlivá cibule valně neroste, jer-li však v květináči více cibulí společně, daří se jí dobře. Přesazujeme proto teprve tehdy, když je květináč pro celou rodinu cibulí příliš malý. Zem v květináči je tím však značně vyčerpána; vydatné hnojení je nutné, nejlépe zředěnou močůvkou (proto i dobré výsledky na venkově). V městech přihnojíme OBM-výživou. Při přesazování dáme do země dostatek rohových pilin, které se pomalu rozkládají a jsou tak trvalým zdrojem dusíku a fosforu.
Vallota nesnáší vysokou teplotu ani v zimě, ani v létě, a proto se jí daří nejlépe na otevřeném okně nebo ještě lépe před oknem. Kdo má zahradu, zapustí valotu i s květináčem do země na slunném místě.
(2579, Pěstujeme pokojové květiny, Praha 1965, str. 206 + černobílé foto.)