LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile
Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.
Pochybování metodické
Maurice Blondel
(1904)
... Metodické pochybování zůstává vědeckým jen je-li předběžné, jen když v něm, jako u Descarta, povstává celý problém, jen když dovoluje, jako v kruhu, střídavě kontrolovat údaje a řešení a ověřovat jedny druhými. Každá věda tedy není nic jiného, než perspektiva, otevřená směrem k ostatním, které kontroluje a ji/162/miž je kontrolována, ...
(Naukové výpovědi a dějiny, in: Pravda poznání a činu, Praha 1971, str. 161-62.)
date of origin: srpen 2011
Mravnost a logika
Maurice Blondel
(1903)
„Morálku by bylo možno vybudovat způsobem spolehlivým a nepopiratelným; ale aby mohla být aplikována, musili bychom mít nový druh logiky, která by byla zcela odlišná od té, jakou až dosud máme.“1/ V tomto Leibnizově výroku je zahrnuto přání i naděje; jeho slova naznačují skutečným, ale zanedbávaný problém, který by bylo, jak se zdá, důležité i možné vyřešit. Ale ...
(Základní princip logiky morálního života, in: Pravda poznání a činu, př. J. Kohout, H. Uhlířová a J. Sokol, Vyšehrad, Praha 1971, str.7; k tomu viz: poznámka 1/ na str. 220:)
1/ G.W.Leibnize Th. Burnettovi, Dopis ze 17/27 července 1696. Gerhard, III, 183. Leibniz v něm hovoří nejen o morálce, ale zároveň i o „politice“. Dodávám, že já ovšem hledám řešení naprosto odlišným směrem, než jakým se ubíral Leibniz, když orientoval své myšlení na algoritmickou logiku. Algoritmus nepostihne totiž nikdy nic jiného než to, co je možné nebo hotové, ne však to, co působ nebo co má být vykonáno.
date of origin: říjen 2011
Věda a skutečnost
Maurice Blondel
(1904)
... Každá věda tedy není nic jiného, než perspektiva, otevřená směrem k ostatním, které kontroluje a ji/162/miž je kontrolována, než určitý pohled na konkrétní skutečnost, kde jedině se tyto různé paprsky mohou sejít, než střídavý rytmus života a reflexe, jednání a myšlení, které se vzájemně osvětlují, vymezují a dokazují. Dokud si věda uvědomuje, že je abstrakcí neodlučitelně spojenou s jistým myšlením a s jistým životem, z něhož se živí a jejž sama zase buduje, dotud je užitečná a na svém místě. Jakmile se však tato abstrakce začne izolovat jako abstrakce, jakmile nějaká věda ze své nezávislosti v oblasti vlastního bádání dojde k závěru jakési soběstačnosti, v té chvíli začíná obyčejnou pracovní metodu podvodně povyšovat na negativní a tyranskou doktrínu. Chtěj nechtěj dospívá k této subtilně obhroublé iluzi: věří, že je-li nezbytné a je-li na místě, aby se duchovní práce dělila, bude skutečnost rozdělena stejně jako věda.
(Naukové výpovědi a dějiny, in: Pravda poznání a činu, Praha 1971, str. 161-62.)
date of origin: srpen 2011