Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Tomáš Garrigue Masaryk ()

… A právě za to Kantovi jsem / vděčen, že mně ukázal, jak to naše myšlení je věc, ne věc, ale práce komplikovaná, a práce skutečně jemná. Nesouhlasím s ním, ale právě před tím jeho synthetismem mám respekt; už jsem se k tomu přiznal a opakuji to. Čtenář vůbec nesmí myslit, že toho, s čím nesouhlasím, vůbec necením anebo že to zavrhuji naprosto. Ne – prostě nesouhlasím. A tak nesouhlasím ani s Kantovou synthesí, nesouhlasím s ní, ačkoli právě jí mnohému jsem se naučil. Že tu i tam užívám ostřejšího výrazu, to neplatí tomu, s nímž nesouhlasím, nýbrž věci a – vlastní slabosti. I v tom moderním lese, když jdou lidé sami a v noci, tak si hvízdají, a když o pařez nebo o nějakou větev klopýtnou, tož si zahřeší – však to známe…
(…., Moderní člověk a náboženství, Praha 1934, s. 110-11.)

Ivan Blecha (1998)

interpretace (z lat. interpretari, vykládat, překládat, umět posoudit) v širším smyslu výklad vůbec. V ↑hermeneutice jedna z metod, jíž má být smysl daného textu nebo jiného duchovního útvaru převeden do obecného a zpravidla jazykově fixovaného porozumění. Přitom se vědomě rezignuje na postulát úplné bezpředsudečnosti, neboť každé porozumění je vázáno na množství předchůdných, interpretaci ovlivňujících podmínek.
(Filosofický slovník, Naklad. Olomouc, Olomouc 21998, str. 192.)