Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Hybné síly
Tomáš Garrigue Masaryk
(1898)
... Podobně náboženství, stát, a ovšem zase i poměry ekonomické, jsou složitým činitelem historickým a sociálním; také „výrobní poměry“ Marxovy jsou souborem sil různých a rozmanitých. Ta jedna hybná síla, vis motrix, musí být ve své činnosti konkrétně kvalifikována, rozlišena – hybná síla jedna ukáže se komplexem sil.
(0065-I., Otázka sociální I., Praha 5(3)1946, str. 198.)
vznik lístku: leden 2008
Hybné síly
Tomáš Garrigue Masaryk
(1898)
Hybných sil je ve skutečnosti velké množství a působí směrem rozmanitým; usilujeme postihnout působnost jednotlivých sil, studujeme zákonitost jejich účinků, a tak se snažíme vysvětlit obsah společenského života sociologicky.
Tento obsah třídí sociologové na tyto hlavní kategorie: ...
Tyto kategorie vyčerpávají kolektivní život lidský a všecek obsah historie.
(0065-I., Otázka sociální I., Praha 5(3)1946, str. 200.)
vznik lístku: leden 2008
Hybné síly
Tomáš Garrigue Masaryk
(1898)
Musíme ovšem neustále myslit na to, že principy výkladu, jichž historikové užívají, jsou sic e jednotící, nejsou však jednoduché. To platí o těch, kdo na příklad vidí vlastní základ výkladu dějin v „náboženství“, to platí o „ideách“ Rankových, o „rozumu“ Bucklově, o „egoismu“ jiných a platí to také o „poměrech ekonomických. Společné je všem těmto názorům, že vidí jednu hlavní, ba jedinou, hybnou sílu společenskou, jíž historický vývoj lze vyložit.
Avšak naprostou jednoduchost té hybné síly nelze držet v případě žádném. ...
(0065-I., Otázka sociální I., Praha 5(3)1946, str. 197.)
vznik lístku: leden 2008
Hmota (a „nic“) | Nic
Stephen W. Hawking
(1988)
Inflační modely by také mohly vysvětlit, proč je ve vesmíru tak mnoho hmoty. V pozorovatelné části vesmíru se nachází přinejmenším 1080 částic. Odkud se vzaly? Na to kvantová mechanika odpovídá, že částice vznikly z energie v podobě dvojic částice-antičástice. A z čeho vznikla energie? Hmota vesmíru má kladnou energii. Působí ovšem sama na sebe gravitační přitažlivostí. Dva kusy hmoty, které jsou blízko sebe, obsahují méně energie než stejné dva kusy hmoty ve větší vzájemné vzdálenosti, poněvadž na jejich oddálení proti síle gravitace musíme určitou energii vynaložit. V tomto smyslu má gravitační pole zápornou energii. V případě prostorově stejnorodého vesmíru lze dokázat, že záporná energie gravitačního pole přesně ruší kladnou energii ostatní hmoty, takže celkový energetický obsah je nulový.
Dvakrát nic je zase nic. Vesmír může zdvojnásobit kladnou energii hmoty a zároveň zdvojnásobit zápornou gravitační energii, aniž se celková energie jakkoli změní. V průběhu normálního rozpínání k tomu nedochází a hustota energie s narůstajícím objemem vesmíru klesá. Celková energie hmoty se však znásobuje během inflační expanze. Z Guthova modelu vyplynulo, že v inflačním období se hustota energie podchlazeného vesmíru nemění; když vesmír zdvojnásobí svůj rozměr, zdvojnásobí se zároveň kladná energie hmoty i záporná gravitační energie, takže celkový obsah energie zůstane na nule. Během inflační fáze rozměr vesmíru mnohokrát vzroste, takže i energie využitelná k tvorbě částic je nesmírně veliká. Guth jedenkrát poznamenal: „Říká se, že z ničeho jen nic pochází. Přesto je vesmír ztělesněním právě opačného principu v nejvyšší dokonalosti.“
(6806, Stručná historie času, Praha 1991, s. 128.)
vznik lístku: listopad 2003