LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile
Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.
Synonyma
Pavel Eisner
(1948)
… : stačí zahledět se na dvě slova, aby člověk věděl už jednou provždy, že v jazyce nikdy nebylo, není, nebude synonym.
(7557, Čeština poklepem a poslechem, Praha 1996, str. 136 – heslo „Kovkop“.)
date of origin: říjen 2001
Pravda
Pavel Eisner
(1948)
Nebýt tolika jiných faktů a pohnutek – jejich počet mohl bych vyjádřit jen ležatou osmičkou, matematik mi potvrdí, že to je znaménko pro číselnou, veklikostní veličinu nekonečně velikou -, miloval bych češtinu pro slovo pravda, pro jeho původovou spjatost se slovem právo. Pro češtinu pravda = právo, a kdysi mělo slovo pravda opravdu týž význam právo, a „desky pravdodatné“ jsou sice z textu podvrženého, ale tímo výrazem má ten falzátorský tedxt pravdu historickou: desky pravdodatné = desky právodatné, nemůže být práva mimo pravdu.
Čeština jde však ještě o krok dál: pravý – křivý, pravda – křivda. Dvě slova protějšková, protikladná, navzájem se vylučující. Zároven máte v slově křivda další potvrzení, tentokrát morfologické, že pravda kdysi znamenala též právo, spravedlnost. A tím, že obmyslila právě ta dvě slova příponou –da, postavila je čeština na piedestal vzácnosti tvarové, jakožto základní principy veškerého života našeho.
(7557, Čeština poklepem a poslechem, Praha 1996, str. 214-15 – heslo „Pravda“.)
date of origin: říjen 2001
Pravda | Křivda | Lež
Pavel Eisner
(1948)
A slova přináležitá: křivditi, křivé svědectví, křivdivý – zde všude představa geometrická, aplikovaná na oblast hodnot mravních, v dokonalé shodě s opakem křivdy a křivdění, s oblastí pravdy a pravosti, kde se rovněž vychází z představy geometrické a prostorové –stačí srovnat rčení pravá vlna – pravý úhel anebo slova právo a pravítko.
Není to výhradní zvláštnost česká, ale to jí neubírá na památnosti. Zvlášť památná je však tvarová a zvuková spodoba slov křivda a pravda. Bezprostředně vybízí, abychom křivdu pokládali za opak pravdy, za lež tedy, a abychom v nepravdě viděli křivdu páchanou na bližním.
Kéž bychom pokládali, kéž bychom ty dvě tak viděli – pravdu a křivdu!
(7557, Čeština poklepem a poslechem, Praha 1996, str. 140 – heslo „Křivda“.)
date of origin: říjen 2001