Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.
Petr Kamberský
(2008)
Ten paradox bije do očí. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká má v rukou dva příběhy: zašmodrchaný a podezřelý příběh Jiřího Čunka, a v podstatě prostý příběh Vladimíra Mlynáře. U Čunka schvaluje zastavené stíhání (tedy dřív, než se dostane před soud), zatímco Vrchním soudem osvobozeného Mlynáře chce znovu „dostat do tepláků“. Proč to Vesecká dělá?
První, cynická interpretace: Čunek byl místopředsedou vlády, Mlynář je politické nic.
Druhá, prozaická: jde o osobní prestiže jednoho posedlého státního zástupce. Jan Karabec měl mlynářův případ dřív na starosti, dnes dělá vlivného náměstka vrchního státního zástupce.
Třetí, slitovná: Vesecké je podezřelý tak obrovský rozpor mezi dosavadními rozsudky. Městský soud: Pět a půl roku v káznici, Vrchní soud: Nevinen ve všech bodech. Proto se dovolává k Nejvyššímu soudu.
Z čtvrtého, spekulativního vysvětlení se už člověku dělá trochu nevolno: s kauzou Mlynář se obchoduje stejně jako s kauzou Čunek. Toho pošleme k Nejvyššímu soudu, když vy neuděláte... Zní to paranoidně, ale nelze to vyloučit: zvláště ne v zemi, kde se podle poradce vrcholného politika „politika vždycky dělala přes tajné služby“ a kde ministr vnitra vysvětluje kolegovi, „kdo všechno půjde bručet“.
Svět je krutý, lidé hříšní, ale křesťan je povinen doufat, že v pekle nakonec nikdo nezůstane. S Mlynářem je to obdobné – kauza páchne levotou, ale občan musí doufat, že u Nejvyššího soudu najde každý spravedlnost.
petr.kambersky@economia.cz
(Mlynář není Čunek, in: Hospodářské noviny, HNhned.cz, 19.3.08.)
date of origin: březen 2008