{Etika / Výzvy – konkrétnost / Mravní výzva / Výzva „morální“}
| docx | pdf | html ◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 27. 8. 1991
text je částí tohoto původního dokumentu:
  • 1991

  • {Etika / Výzvy – konkrétnost / Mravní výzva / Výzva „morální“}

    05.09. 09.30-11.30 přednáška (něm.) „Überlegungen über einige Grundfragen der Ethik in Anknüpfung an Masaryk, Rádl und Hromádka“

    (asi v Dejvicích, bude ještě upřesněno)

    01

    Etiku budeme chápat velmi široce, takže do ní zahrneme celý svět lidských aktivit. Budeme trvat na tom, že i takové aktivity člověka, které se zdají být záležitostí výhradně technickou, jsou vždycky zapojeny do širších kontextů, v nichž nutně nabývají kvalit morálních a etických. Základní otázky etiky tedy sahají všude tam, kde člověk a žije a něco podniká: v politice, ve vědě, v umění, v soukromém životě, všude.

    02

    Kategorický imperativ Kantův má základní vadu, totiž že počítá s tím, jako by mravní nárok, resp. výzva platila (nebo mohla platit) pro všechny stejně, že tedy může být formulována obecně. To je však problematický a přímo vadný ‚metafyzický‘ předpoklad. Skutečná výzva je vždy konkrétní a adresná, tj. je orientována na určitý subjekt a do jeho určité situace, přičemž ovšem kontext této situace je významně respektován. To znamená, že ona výzva, pokud je vskutku platná a tedy pravá, je ve své konkrétnosti a adresnosti vždy jedinečná a situační, nepřenosná na jiný subjekt a na jinou situaci. Proto také je kategorický imperativ Kantův tak dokonale formální a bezobsažný, čímž se fundamentálně liší od skutečných (pravých) výzev, které jsou plné smyslu a tedy obsahu, ale zůstávají bez „formy“, dokud je nezaslechne a dokud jim neporozumí oslovovaný člověk.

    (910827-1)