Přednáška pro Akademickou YMCA z roku 1998 se zabývá filosofickým konceptem inkarnace. Autor upozorňuje na rozdíl mezi českým termínem „vtělení“ a latinským „inkarnace“, přičemž zdůrazňuje, že janovské evangelium používá termín „tělo“ (sarx) v kontextu živého, nikoli mrtvého masa, a že v židovské tradici tělo a duše nestojí ostře proti sobě. Na rozdíl od Platónova pojetí duše uvězněné v těle, z něhož ji osvobozuje smrt, Janovo evangelium popisuje vtělení Logu jako plnohodnotnou a skutečnou událost. Autor polemizuje s helénistickým myšlením a zdůrazňuje, že Bůh (Alfa i Omega) tvoří „nové“, co nevyplývá ze starého. V kontextu Hegelovy „Fenomenologie ducha“ a křesťanského pojetí „stvoření z ničeho“ se ukazuje, že nové vzniká z „nicoty“, ale musí se integrovat do stávající reality. Přednáška je spíše myšlenkovým experimentem zkoumajícím problematiku vzniku těla a jeho vztahu k Logu.