Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Nepřítel
Sirach
()
Od nepřátel svých odděl se, a přátel svých šetř se.
(Apokryfy, Praha 1952, překlad Kralických, V. díl, Eccl.-Sirach 6, 13 – str. 221.)
Keep yourself far from your enemies, and be on guard toward your friends.
(The Apocrypha, Oxford Univ.Press, N.Y. 1977, p. 135 – Sirach 6,13.)
vznik lístku: říjen 2000
Nepřítel
Sirach
()
Rejoice not over thy greatest enemy being dead, but remember that we die all.
(ex: 7843, Webster´s Pocket Quotation Dictionary, Trident Press Int. 1997, p. 104.)
- – -
Do not rejoice over any one´s death; remember that we all must die.
(The Apocrypha, Oxford Univ.Press, N.Y. 1977, p. 139 – Sirach 8,7.)
- – -
8Neradúj se smrti ani nejuhlavnějšího nepřítele svého; pamatúj, že všickni umíráme.
(Apokryfy, Praha 1952, překlad Kralických, V. díl, Eccl.-Sirach 8, 8 – str. 223.)
vznik lístku: říjen 2000
Moudrost
Ozeáš
()
10Kdo jest moudrý, porozuměj těmto věcem, a rozumný poznej je; nebo přímé jsou cesty Hospodinovy, a spravedliví choditi budou po nich, přestupníci pak padnou na nich.
Ozeáš 14, 10
(6630, Biblí svatá, podle kralického vydání z r. 1579-1593, s. 782.)
vznik lístku: prosinec 2000
Nepřítel
Sirach
()
Nepřítel Sirach
Nebývá poznán v neštěstí přítel, aniž se v neštěstí tají nepřítel.
(12,6)
Nevěř nepříteli svému na věky.
(12,8)
Rty svými lahoditi nepřítel bude, a v srdci svém radu skládati, aby tě vstrčil do jámy.
(12,14)
(Apokryfy, Praha 1952, překlad Kralických, V. díl, Eccl.-Sirach 12,6; 8; 14 – str. 226-7.)
vznik lístku: říjen 2000
Moudrost a věda (filosofie)
Aristotelés
(-384-324)
V Ethice jsem vyložil, jaký je rozdíl mezi uměním a věděním a ostatními sourodými pojmy. Na tomto místě pojednávám o věci proto, abych ukázal, že tak zvanou moudrost všichni pokládají za vědu, jejímž předmětem jsou první příčiny a počátky. Proto se zdá, jak již dříve bylo řečeno, že člověk zkušený jest moudřejší než ti, kdo mají jenom nějaký vjem, odborný znalec že jest zase moudřejší než lidé zkušené, vedoucí než prostý dělník, a že vědám theoretickým náleží moudrost ve větší míře než vědám poietickým. Je tedy zjevno, že moudrost jest věda, jež vykládá jistý druh příčin a počátků.
(0176, Metafysika, př. K. Kříž, Praha 1946, str. 36; Met. I, 1, 981b-982a.)
vznik lístku: září 2003