Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Vallota purpurea
Oldřich Bureš
(1965)
Původ: Jižní Afrika (jako Amaryllis, je však méně náročná).
Popis: Cibulovitá rostlina s vejčitou cibulí a řemenovitými listy, jež zůstávají na rostlině po celý rok; nezatahuje. Květy jsou ohnivě červené a objevují se v podzimních měsících.
Umístění: Trvale v pokoji na slunečném okně chráněném před poledním sluncem.
Přezimování: Nemá výraznou dobu odpočinku, roste i v zimě v chladnějším pokoji.
Zálivka: V létě chce vody hodně, nutno ji však mírně zalévat i v zimě. V srpnu před vývojem květů zálivku přechodně omezit.
Přesazování: Není třeba každoročně, stačí jednou za 3 až 4 roky. Při častém přesazování špatně kvetou. Cibule vsadíme tak, aby byly z poloviny ve směsi zemin (listovky, drnovky a písku).
Hnojení: Často a silnými roztoky, v zimě však jen slabými dávkami a méně často.
Jiné poznámky: Množí se postranními cibulkami při přesazování, v domácnostech ojediněle i semenem.
Nejkrásnější valoty vídáme na venkově, zahradnické podniky je z neznámého důvodu opomíjejí, ač krása jejich květu nemá konkurence. Zajímavé je, že valota pěstěná jako jednotlivá cibule valně neroste, jer-li však v květináči více cibulí společně, daří se jí dobře. Přesazujeme proto teprve tehdy, když je květináč pro celou rodinu cibulí příliš malý. Zem v květináči je tím však značně vyčerpána; vydatné hnojení je nutné, nejlépe zředěnou močůvkou (proto i dobré výsledky na venkově). V městech přihnojíme OBM-výživou. Při přesazování dáme do země dostatek rohových pilin, které se pomalu rozkládají a jsou tak trvalým zdrojem dusíku a fosforu.
Vallota nesnáší vysokou teplotu ani v zimě, ani v létě, a proto se jí daří nejlépe na otevřeném okně nebo ještě lépe před oknem. Kdo má zahradu, zapustí valotu i s květináčem do země na slunném místě.
(2579, Pěstujeme pokojové květiny, Praha 1965, str. 206 + černobílé foto.)
vznik lístku: srpen 2001
Mrtví
Elias Canetti
(1967)
Nedokázal bych už vyjmenovat všechny své mrtvé. Kdybych se o to pokusil, polovinu z nich bych zapomněl. Je jich tolik, jsou všude, rioztrousil jsem mrtvé po celém světě. Proto je celý svět mou vlastí. Není snad země, kterou bych ještě musel získávat, obstarali t za mne mrtví.
(Tajné srdce hodin, Odeon, Praha 1989, str. 46.)
vznik lístku: duben 2004
Freud, S.
Elias Canetti
(1967)
Freudův pud smrti je potomek starých a ponurých filosofických učení, ale ještě nebezpečnější než ona, protože se odívá do biologických termínů, před kterými má moderní doba úctu. Tato psychologie, která není filosofií, žije z jejího nejhoršího dědictví.
(Tajné srdce hodin, Odeon, Praha 1989, str. 44.)
vznik lístku: duben 2004
Spisovatel
Elias Canetti
(1967)
Každá zbabělost, každá zdrženlivost je pro spisovatele hříchem. Jeho smělost tkví v tom, že říká věci. Musí je říkat, přestože za ně nese odpovědnost.
(Tajné srdce hodin, Odeon, Praha 1989, str. 44.)
vznik lístku: duben 2004
Otázky a pravda | Pravda a tázání | Tázání a pravda
Elias Canetti
(1967)
Veřejnost zbavuje člověka upřímnosti. Je ještě možná veřejná pravda?
Jejím první předpokladem by bylo, že na otázky nebudeme jen odpovídat, ale sami si je i klást. Cizí otázky deformují, přizpůsobujeme se jim, smiřujeme se se slovy a pojmy, kterým bychom se měli za každou cenu vyhýbat.
Člověk by měl používat jen slov, která naplnil novým smyslem.
(Tajné srdce hodin, Odeon, Praha 1989, str. 45.)
vznik lístku: duben 2004