Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Ladislav Hejdánek
(2011)
O podnětech lze mluvit jen tam, kde nacházejí (hned) nějakou odezvu. To jsou dvě věci, které patří k sobě, jedna bez druhé nemůže obstát: challenge and response, výzva a odpověď. Ke Tvé otázce, zda dnes vůbec nějaké „podněty“ pro teologii resp. církev přicházejí, je třeba hned a paralelně klást druhou otázku: na co dnes teologové a teologie resp. církve „odpovídají“, na co „reagují“, co vůbec z té filosofické situace jsou schopny zaregistrovat? „Výzva“ je něco jiného, něco víc než pouhá danost, není to jen příčina, ba ani okolnost, jen výskyt. Když najdeme něco, co se v určité situaci naskytlo či vyskytlo, vůbec to ještě neznamená, že se to tehdy a na tom místě ,stalo‘ výzvou, že to bylo ,pochopeno‘ jako výzva, na kterou je třeba, ba někdy vysloveně životně nutno odpovědět. – Nechtěj(te) na filosofech, ani na jednom určitém filosofovi, aby poskytoval teologům nebo církvi nějaké „podněty“, ale chtěj(te) – jsi sám přece teologem! – na teolozích a teologii, aby hledala, není-li co zajímavého ve filosofii. Učitelé našich učitelů se učili chápat třeba výzvy, kterým lze (teologicky i filosoficky) porozumět v myšlení Kierkegaardově, a musel je to naučit Karl Jaspers až asi 50 let po Kierkegaardově smrti. Proč ten filosofický význam nerozpoznali sami teologové jako první? A zase naopak: proč to byli američtí teologové, kteří první rozpoznali možnost navázat na Whiteheadovu procesuální filosofii, zatímco angličtí filosofové – nejen tedy teologové – si to nechali ještě nadlouho (a někteří dodnes) zcela uniknout? Ještě bych mohl jako další příklad uvést Bultmanna, který se nechal inspirovat „podnětem“ Heideggerovy filosofie, a to aniž by Heidegger mohl být považován za protestanta, ba vůbec za „křesťana“ (někdy je považován za „novopohana). A sám Bultmann „předal“ tuto inspiraci hned několika svým významným „žákům“, kteří ho v tom „navázání“ co do kvality ještě předčili. (A stejně to našim teologům na ETF stále ještě nestačí!)
(Z bodů pro Tomáše Trusinu; Písek, 110217-3.)
vznik lístku: únor 2011
Emmanuel Lévinas
(1983)
Le sens du cheminement philosophique varie pour celui qui le parcourt selon le moment ou le lieu où il essaie d’en rendre compte. C’est du dehors seulement que l’on peut embrasser et juger un tel devenir. Au chercheur lui-même ne reste que la ressource de décrire les thèmes qui le préoccupent à l’arrêt même où il essaie de faire le point.
(La conscience non intentionnelle, přednáška v Bernu 1983,
in: François Poirié, Emmanuel Lévinas, Lyon 1987, p. 151.)
vznik lístku: červen 2005