Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Schleiermacher
Emanuel Rádl
(1933)
... Pietismus nedbal hranic církevních, přezíral vyznání a odevzdával se hlavně citové zboženosti. Část pietistů byla konservativní; druhá část byla však přivedena orávě nechutí k přesným definicím a k církevním předpisům do blízkosti deismu. Z pietismu pak snad/169/no vyrůstaly pantheistické sklony Němců, např. Jacobiho, Goetha, Scheliermachera.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 168-69.)
vznik lístku: srpen 2012
Schleiermacher
Emanuel Rádl
(1933)
... Část pietistů byla konservativní; druhá část byla však přivedena orávě nechutí k přesným definicím a k církevním předpisům do blízkosti deismu. Z pietismu pak snad/169/no vyrůstaly pantheistické sklony Němců, např. Jacobiho, Goetha, Scheliermachera.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 52-53.)
vznik lístku: srpen 2012
Schleiermacher
Emanuel Rádl
(1933)
... Herder dal německý a slovanský výraz Rousseauově učení o lidu, o dějinách, o státu.
... Také Schellingův kult mythu, Schleiermacherův panteismus a učení o počátcích filosofie a civilizace v mythu, hledání hlubokého smyslu v pohádkách a národních písních atd. atd. sbírají své prameny v mlhavých slatinách mythu Herderova. Zvláště však jest Herder Herderova. Zvláště však jest Herder filosofem konservativního ducha středoevropského, který bezvládně přijímá „dané poměry“ jako dílo přírody a troufá si jen spekulovat o jejich hlubokém tajném smyslu.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 348.)
vznik lístku: srpen 2012
Schleiermacher
Emanuel Rádl
(1933)
Následkem reformační opravdovosti se lhostejnost náboženská snáze ujímala v zemích katolických (v Italii a osvícenské Francii) než v Anglii a v Německu. Ještě osvícenec Kant zachraňoval svou filosofií mravnost a /53/ náboženství. V devatenáctém století nastal rozvrat reformace nejprve v Německu (vlivem Schleiermacherovým), potom i v Anglii, a nastává dnes i ve Spojených státech.
Po světové válce jsou ideály reformační ve větší krisi než renesance. Dnes se ozývá renesanční amoralismus a intelektualismus i z Anglie i ze Spojených států, kdežto puritanismus, nejvlastnější dítě reformace, je i ve své vlasti nenáviděn.
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 52-53.)
vznik lístku: srpen 2012
Schleiermacher
Emanuel Rádl
(1933)
Neboť tito noví filosofové neznali úkolu stavět nové programy politické, sociální, mravní, náboženské. Jak jejich předáci, jako Schiller, Fichte, Schelling, Hegel, Schlweiermacher, tak i ostatní, jako přírodovědci Oken, Nees von Esenbeck, Steffens, politisující spisovatelé jako Adam Müller, Friedrich Schlegel, literáti jako Novalis a F. A. Schlegel, byli „jen spisovateli; politikové jich tu a tam užívali a zneužívali, ale oni sami neměli vnitřního poměru k věcem, o nichž tehdy svět zápasil. Proto ...
(0948, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 321.)
vznik lístku: srpen 2012