Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Erasmus Rotterdamský (1508)

… Nam que tandem est iniquitas, cum omni uite insti tuto suos lusus concedamus, studiis nullum omnino lusum permittere, maxime si nuge seria ducant, atque ita tractentur ludicra ut ex his aliquanto plus frugis referat lector non omnino naris obese, quam ex quorundam tetricis ac splendidis argumentis? …
(Moriae encomium, staženo www. )

slovníky ()

česky: právo (od „pravé“ strany, podobně spravedlnost, správný, pravda, pravý, pravidlo atd.)
německy: Recht (od „rechte“ Seite, richtig, recht haben, Gerechtigkeit, )
anglicky: right (od right side, to be right, righteousness, též straight, correct, true, just)
francouzsky: droit (od přímý, rovný, též pravý; la droite – pravá strana)
latinsky: ius (též iurisprudentia, iustus, iustitia)

Erasmus Rotterdamský (1508)

… Vt enim nihil nugacius quam seria nugatorie tractare, ita nihil festiuius quam ita tractare nugas ut nihil minus quam nugatus fuisse uidearis. De me quidem aliorum erit iudicium; tamet si, nisi plane me fallit philautia, Stulticiam laudauimus, sed non omnino stulte.
(Moriae encomium, staženo www. )

Anselm z Canterbury ()

… Non tento, domine, penetrare altitudinem tuam, quia nullatenus comparo illi intellectum meum; sed desidero aliquatenus intelligere veritatem tuam, quam credit et amat cor meum. Neque enim quaero intelligere ut credam, sed credo ut intelligam. Nam ad hoc credo: quia „„nisi credidero, non intelligam“.
… Nepokouším se, Pane, proniknout tvé výšiny, protože na to mé nahlédnutí ani zdaleka nestačí. Toužím však alespoň poněkud nahlédnout tvou pravdu, v kterou věří a kterou miluje mé srdce. Nesnažím se totiž nahlédnout, abych věřil, ale věřím, abych nahlédl. Neboť věřím také tomu, že pokud nebudu věřit, nemohu ani nahlédnout.
(6825, Fides quaerens intellectum, Praha 1990, lat. str. 32, česky str. 33.)

Oldřich Bureš (1965)

Původ: Jižní Afrika (jako Amaryllis, je však méně náročná).
Popis: Cibulovitá rostlina s vejčitou cibulí a řemenovitými listy, jež zůstávají na rostlině po celý rok; nezatahuje. Květy jsou ohnivě červené a objevují se v podzimních měsících.
Umístění: Trvale v pokoji na slunečném okně chráněném před poledním sluncem.
Přezimování: Nemá výraznou dobu odpočinku, roste i v zimě v chladnějším pokoji.
Zálivka: V létě chce vody hodně, nutno ji však mírně zalévat i v zimě. V srpnu před vývojem květů zálivku přechodně omezit.
Přesazování: Není třeba každoročně, stačí jednou za 3 až 4 roky. Při častém přesazování špatně kvetou. Cibule vsadíme tak, aby byly z poloviny ve směsi zemin (listovky, drnovky a písku).
Hnojení: Často a silnými roztoky, v zimě však jen slabými dávkami a méně často.
Jiné poznámky: Množí se postranními cibulkami při přesazování, v domácnostech ojediněle i semenem.
Nejkrásnější valoty vídáme na venkově, zahradnické podniky je z neznámého důvodu opomíjejí, ač krása jejich květu nemá konkurence. Zajímavé je, že valota pěstěná jako jednotlivá cibule valně neroste, jer-li však v květináči více cibulí společně, daří se jí dobře. Přesazujeme proto teprve tehdy, když je květináč pro celou rodinu cibulí příliš malý. Zem v květináči je tím však značně vyčerpána; vydatné hnojení je nutné, nejlépe zředěnou močůvkou (proto i dobré výsledky na venkově). V městech přihnojíme OBM-výživou. Při přesazování dáme do země dostatek rohových pilin, které se pomalu rozkládají a jsou tak trvalým zdrojem dusíku a fosforu.
Vallota nesnáší vysokou teplotu ani v zimě, ani v létě, a proto se jí daří nejlépe na otevřeném okně nebo ještě lépe před oknem. Kdo má zahradu, zapustí valotu i s květináčem do země na slunném místě.
(2579, Pěstujeme pokojové květiny, Praha 1965, str. 206 + černobílé foto.)