Tento přepis rozhovoru s Ladislavem Hejdánkem z roku 2004 se zabývá jeho životními zkušenostmi a reflexemi. Hejdánek diskutuje své rané prověrky na univerzitě, které mu kvůli jeho známým postojům a kritice režimu málem znemožnily dokončit studium, a jak se mu podařilo jej dokončit díky zásahu komunistů Riegra a Svobody. Dále popisuje své problémy se získáním zaměstnání po studiu a následnou práci v dělnických profesích, například ve Stavobetu Jinonice. Hovoří o svém přijetí do Ústavu epidemiologie a mikrobiologie, kde se dostal do konfliktu s ředitelem Raškou, a o rostoucích možnostech publikovat v literárních časopisech v 60. letech, což vedlo k jeho zařazení na seznam osob k okamžitému zatčení v roce 1968. Podrobně popisuje svůj pozdější vstup do Filosofického ústavu a následné vyloučení z Akademie. Dotýká se i svého života po vyloučení, kdy pracoval jako noční vrátný v Památníku písemnictví a následně v topičských profesích, a také svého zatčení a odsouzení v souvislosti s akcí "Charta 77" a tzv. "Tesařovými letáky". Rozhovor také nabízí pohled na mezinárodní politiku té doby a její dopad na československou opozici, včetně reakcí na situaci v Polsku a Maďarsku a na mezinárodní podporu disentu.