Text se zabývá problematikou pojmu a pojmovosti z hlediska jejich historického vývoje i systematického vymezení. Autor upozorňuje, že vynález pojmů byl zpočátku procesem bez jasného teoretického ukotvení, přičemž rané reflexe měly spíše ideologický charakter. Klíčovým metodickým požadavkem je rozlišování mezi praktickým užíváním pojmů a postupným vývojem jejich pojetí. Výzkum se musí opírat o historický pohled, ale zároveň usilovat o aktuální uchopení problematiky, které může jít i proti tradici. Studie zdůrazňuje, že pro smysluplné historické bádání je nezbytné nejprve definovat ústřední zkoumanou skutečnost. Na rozdíl od biologie mohou v dějinách myšlení nastat prudké změny v krátkém čase. Autor varuje před metodickým zjednodušením, které by pojem redukovalo pouze na jeho funkci, a zdůrazňuje potřebu celostního přístupu k fenoménu pojmové restrukturace myšlení.