Tento text představuje stručný rozbor poznámky Hermanna Brocha o původu mystických pojmů a následný kritický komentář Ladislava Hejdánka. Broch rozlišuje mezi autentickými mystickými pojmy, které vycházejí z hlubokého vnitřního poznání, a pseudomystickými náhražkami, jež slouží jako východisko v momentě, kdy naturalistický pohled na svět přestává stačit. Centrální otázkou Brochova zamyšlení je zařazení pojmu „duch doby“ do jedné z těchto kategorií v kontextu úvah o smrti kultury. Ladislav Hejdánek ve své glose podrobuje Brochův text přísné analýze. Zpochybňuje samotnou legitimitu mluvení o „mystických pojmech“ a volá po upřesnění termínu „naturalistický názor“. Hejdánek se domnívá, že Brochova argumentace směřuje spíše k oblasti mýtu než mystiky, a poukazuje na možnou souvislost s Platónovým Sedmým listem. Tato krátká reflexe z roku 2003 tak otevírá širší diskuzi o hranicích racionality, terminologické přesnosti ve filosofii a vztahu mezi mýtem a poznáním v kontextu moderního myšlení.