Tento text polemizuje s interpretací setkání s pravdou od Kouby. Autor tvrdí, že setkání s pravdou znamená skutečné setkání s pravdou samotnou, nikoli s něčím jiným. Pokud Kouba připouští pochopení omezenosti původního náhledu, autor zdůrazňuje, že pravda ukazuje nejen omezenost, ale především mylnost našich názorů. Koubovo mlčení o mylnosti je považováno za příznačné. Pro odhalení mylnosti nestačí pravda jako otevřenost, ale jako pravda o konkrétním, mylném názoru. Nejde jen o překonání, ale o vyvrácení starého náhledu a zdůvodnění přijetí nového jako správnějšího. Jednota pravdy je sice skrytá a neuchopitelná v celku, ale naopak se zjevuje v konkrétních situacích, nikoli jako naprosto vzdálená.