Tento přepis přednášky Ladislava Hejdánka z roku 1988 se věnuje kontroverznímu vztahu Martina Heideggera k nacionálnímu socialismu. Hejdánek kriticky reaguje na tehdy aktuální polemiku vyvolanou knihou Victora Faríase, kterému vytýká nefilosofický přístup a ideologickou předpojatost. Autor podrobně rozebírá historické okolnosti Heideggerova rektorátu ve Freiburgu a jeho následnou rezignaci, kterou interpretuje jako vědomou provokaci vůči nacistickému ministerstvu. Analýza se zaměřuje na klíčové texty, včetně rektorské řeči a Dopisu o humanismu, v němž Heidegger odmítá tradiční humanismus jako projev metafyziky ústící v nihilismus. Hejdánek reflektuje odpovědnost filosofa a nezbytnost integrity mezi životem a myšlením, přičemž uvádí paralely s českým prostředím a mysliteli jako Masaryk, Patočka či Hromádka. Přednáška zdůrazňuje, že politické myšlení musí být organickou součástí každé velké filosofie. Heideggerovo selhání v rozpoznání pravé povahy nacismu Hejdánek nebere jako důvod k jeho prostému zavržení, ale jako výzvu k hlubokému promýšlení vztahu filosofie, pravdy a moci v dobách dějinné krize.