Tento dokument obsahuje přepis rozhlasového vysílání z ledna 1989, které se věnuje událostem tzv. Palachova týdne. Text popisuje zákaz veřejného vzpomínkového aktu u sochy svatého Václava, který svolaly občanské iniciativy k 20. výročí sebeupálení Jana Palacha. Úřady akci zakázaly, ačkoliv organizátoři argumentovali, že nejde o shromáždění podléhající ohlašovací povinnosti dle tehdejších zákonů. Klíčovou částí dokumentu je poselství zdůrazňující morální význam Palachova odkazu pro tehdejší společnost. Autor (pravděpodobně Václav Havel) v něm vyzývá občany k vytrvalosti, věrnosti pravdě a zachování lidské důstojnosti. Varuje před neuváženými činy zrozenými ze zoufalství a provokacemi, přičemž zdůrazňuje, že síla odporu spočívá v mravní integritě. Dokument reflektuje hluboké napětí mezi totalitní mocí, která se snaží potlačit historickou paměť, a formujícím se občanským odporem, jenž v pravdě spatřuje klíč k překonání systémové lži a útlaku v předvečer pádu režimu.