Tento text reflektuje osmdesáté výročí vzniku Československa a analyzuje hlubší příčiny jeho postupného historického neúspěchu. Autor zkoumá rozpor mezi původní Masarykovou vizí integrované, demokratické střední Evropy a realitou poznamenanou úpadkem ideálů, nárůstem nacionalismu a ekonomickým pragmatismem. Článek vykresluje T. G. Masaryka nikoli jako tradičního politika, ale jako provokativního myslitele, jehož projekt "české otázky jako otázky světové" narazil na nepochopení u spojenců i domácí veřejnosti. Text kriticky hodnotí selhání meziválečné evropské demokracie a poukazuje na vnitřní morální deficity československého státu, které se projevily v poválečném odsunu německého obyvatelstva a vyvrcholily konečným rozdělením federace. Závěrem autor konstatuje, že česká státnost ztratila svůj původní smysl a její budoucí relevance závisí výhradně na schopnosti definovat českou otázku jako otázku evropskou a přijmout širší evropskou odpovědnost.