Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

(výběr: LvH) ()

Nebo řekl Hospodin k Abramovi: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, i z domu otce svého do země, kterouž ukážit tobě. … I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin, a šel s ním Lot.
1M 12, 1; 4
I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.
1M 15, 6
A stalo se, když vedli je ven, řekl jeden: Zachovejž život svůj, neohlédej se zpět, ani se zastavuj na vší této rovině; ujdi na horu, abys nezahynul. 1M 19, 17
Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti. Gal 3, 6
- – -
Roj má účel – zachovat a šířit roj – ačkoliv za tímto účelem se asi skrývá účel jiný, hlubší: Splnit poslání včel snad pro příští tisíciletí.
Emanuel Rádl
nevíme nevíš nikdo neví
neptej se kam už není kdy
za tebou kráčí eurydiké
a nesmíš ohlédnout se jdi
Jan Skácel
(starší návrh na motta ke knize, event. ke kapitolám)

Ladislav Hejdánek (2011)

Je zvláštní, jaké překážky při překládání nám klade slovo „jest“ nebo „býti“ nejen ve svých různých podobách, ale zejména ve svých různých významech, když vše porovnáme v různých jazycích. Tak třeba „being“ v angličtině neznamená jen bytost a jsoucno, ale také jsoucí, jsa (jsouc), a ovšem také aktivitu, pro kterou čeština nemá slovo – uměle by se dalo vytvořit „jsoucnění“ (analogicky zase třeba „bytostnění“ apod.). Německé „Seiendheit“ můžeme přeložit jako „jsoucnost“ (slovo, které ovšem zůstává významově poněkud rozostřeno), naproti tomu máme velké potíže se slovem „Wesen“, které – necháme-li stranou význam „bytost“ – poněkud splývá s překladem slova „Sein“, řekneme-li „bytí“. Pokud si pomůžeme téměř zapomenutým tvarem (je ještě v Jungmannovi) „bylost“, bude nám zase chybět vhodné překladové slovo „Wesenheit“ (v původním významu) anebo „Gewesensein“ (což zní dost uměle). Atd. Pokoušet se „odklidit“ všechny podobné nesnáze poukazem k rozdílným „režimům řeči“ nebo prohlášením o „vnitrojazykových“ problémech, je filosoficky naivní a primitivní. – Mimochodem: jak to je v neevropských (ne-indoevropských) jazycích, kde prý snad ono „jest“ – aspoň někde? – vůbec chybí? Nemá to těsnou souvislost s vynálezem pojmovosti?
(Písek, 110205-1.)