Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Atheismus
Rudolf Eisler
(1910)
Atheismus (άθεος): Gottlosigkeit, Leugnung der Existenz eines göttlichen Prinzips, Annahme, daß die Welt in und durch sich selbst besteht. Ausgesprochene Atheisten sin Lamettrie, Holbach, nach dem Athjeist ist „un homme qui détruit des chimères nuisible au genre humain pour ramener les homme à la nature, à l´expériance, à la raison » (Syst. de la nat. II, ch. 11, p. 320), Feuerbach, Stirner, Dühring, Nietzsche, Mainländer (Phil.d. Erlös. S VIII) u.a. F. Bacon meint: „leves gustus in philosophia morere fortasse ad atheismum, sed pleniores haustus ad religionem reducere“ (De augm. ;sc. I, 5). Vgl. Duboc, Leben ohne Gott, 1875; Grant Allen, The Evol. od the Idea of god, 1897. Vgl. Gott.
(6024, Wörterbuch der philosophischen Begriffe, Berlin 1910, Bd. I, S. 119.)
vznik lístku: srpen 2013
Atheismus „křesťanský“
Ladislav Hejdánek
(2013)
Na rozdíl od ateismu tzv. „vulgárního“, který popírá existenci „bohů“ a vůbec božství, má resp. může mít „křesťanský“ ateismus (píši s –h-, protože si tam ten relikt řeckého theos podržuje specifický význam) dobrý smysl v tom, že zuásadním, principiálním způsobem odlišuje křesťanského (a ovšem židovského) „Boha-neboha“ ode všech „bohů“ nejrůznějších náboežsntví. A protože např. česká slova jako „náboženství“ anebo „zbožnost“ atd. jsou neodlučitelně spjata s termínem „bůh“, znamená (resp. může znamenat) zároveň onen specificky „křesťanský“ ateismus také nutné odnáboženstění jakéhokoli „pojetí“ „Boha Abrahamova, Izákova a Jákobova“ jako přece jenom nějakého „boha“, byť nejvyššího či dokonce jediného pravého, jako „boha“, což pro tento účel budeme vyznačovat slovy „Bůh-nebůh“ (má to být další náhradní termín, jakých už bylo v minulosti použito mnoho, když vyslovovat „boží jméno“ je zakázáno). Je zcela pochopitelné, že to nejčastěji vyvolá (může vyvolávat) odpor zejména u lidí, kteří nejsou nakloněni uvažovat jakoby neběžným,zdánlivě málo „tradičním“ způsobem, (což však velice odporuje historické skutečnosti, jak ukazuje zejména tradice tzv. negativní theologie).
(Písek, 130916-1.)
vznik lístku: září 2013
Atheismus a věda | Non-objektivita a objektivizace | Objektivizace a non-objektivita | Věda a „objektivita“
Jan Patočka
(≈1950)
2. Věda je sice od počátku ateistická, nezná nic než střízlivou objektivitu a nikdy z ní nevede jinam, ale negativně, tj. a) svou vlastní neuceleností a b) svým ustavičným pokračováním ve snaze o celek, poukazuje mimo sebe. Snaha vědy je vše zobjektivizovat; neukončenost a neukončitelnost této snahy, ba její vnitřní rozpor – sama není totiž možná bez non-objektivity – ukazuje cestu z objektu ven.
(7190, Nemetafyzická filosofie a věda, in: Péče o duši 3, Praha 2002, str. 607.)
vznik lístku: duben 2014