LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile

Wikipedie ()

In Roman mythology, Disciplina was a minor deity and the personification of discipline.[1] The word disciplina itself, a Latin noun, is multi-faceted in meaning; it refers to education and training, self-control and determination, knowledge in a field of study, and an orderly way of life. The goddess embodied these qualities for her worshippers. She was commonly worshipped by imperial Roman soldiers, particularly those who lived along the borders of the Roman Empire;[2] altars to her have been found in Great Britain and North Africa. The fort of Cilurnum along Hadrian's Wall was dedicated to the goddess Disciplina, as witnessed by an extant dedicatory inscription on a stone altar found in 1978.[3] Her chief virtues were frugalitas, severitas and fidelis—frugality, sternness, and faithfulness. In worshiping Disciplina, a soldier became frugal in every way: with money, with energy and actions. The virtue of severitas was shown in his focused, determined, not easily dissuaded, and decisive behavior. He was faithful to his unit, his army, the ofilosoficers and the Roman people.
http://en.Wikipedie.org/wiki/Disciplina

Wikipedie ()

In Roman mythology
Roman mythology, or Latin mythology, refers to the mythological beliefs of the Italic people inhabiting the region of Latium and its main city, Ancient Rome. It can be considered as having two parts; One part, largely later and literary, consists of borrowings from Greek mythology...
Disciplina was a minor deity. A deity is a postulated preternatural or supernatural immortal being, who may be thought of as holy, divine, or sacred, held in high regard, and respected by believers, ... and the personification of discipline. The word disciplina itself, a Latin noun, is multi-faceted in meaning; it refers to education and training, self-control and determination, knowledge in a field of study, and an orderly way of life. The goddess: A goddess is a female deity. Often deities are part of a polytheistic system that includes several deities in a pantheon. In some cultures goddesses are commonly associated with the Earth, motherhood, love, and the household, often reflecting the historical gender roles of that culture...
embodied these qualities for her worshippers. She was commonly worshipped by imperial Roman soldiers, particularly those who lived along the borders of the Roman Empire
Goddess; altars to her have been found in Great Britain and North Africa. [They were] dedicated to the goddess Disciplina, as witnessed by an extant dedicatory inscription on a stone altar found in 1978. Her chief virtues were frugalitas, severitas and fidelis—frugality, sternness, and faithfulness. In worshiping Disciplina, a soldier became frugal in every way: with money, with energy and actions. The virtue of severitas was shown in his focused, determined, not easily dissuaded, and decisive behavior. He was faithful to his unit, his army, the ofilosoficers and the Roman people.
The source of this article is Wikipedie, the free encyclopedia. The text of this article is licensed under the GFDL.
http://www.absoluteastronomy.com/topics/Disciplina

Wikipedie ()

Cilurnum or Cilurvum was a fort on Hadrian's Wall mentioned in the Notitia Dignitatum. It is now identified with the fort found at Chesters near the village of Walwick, Northumberland, England...
along Hadrian's Wall
Hadrian's Wall
Hadrian's Wall is a stone or turf and timber fortification built by the Roman Empire across the width of what is now northern England. Begun in 122, during the rule of emperor Hadrian, it was the first of two fortifications built across Great Britain, the second being the Antonine Wall in what is...
http://www.absoluteastronomy.com/topics/Disciplina

Wikipedie ()

Look up novelty in Wiktionary, the free dictionary. 2007
Novelty is the quality of being new. Although it may be said to have an objective dimension (e.g. a new style of art coming into being, such as abstract art or impressionism) it essentially exists in the subjective perceptions of individuals. It also refers to something novel; that which is striking, original or unusual.
Novelty can refer to:
- Novelties, small manufactured adornments; similarly novelty item, a toy or collectible
- Promotional item, novelties used in promotional marketing.
- Novelty (locomotive), one of the first steam locomotives which was due to compete at the Rainhill Trials of 1829
- Novelty (patent), part of the legal test to determine whether an invention is patentable
- Novelty, Missouri, a place in the United States
- Novelty dance, a type of dance that is popular for being unusual or humorous
- Novelty record, a musical album that capitalizes on something new, unusual, or a current fad
- Novelty show, a competition or display in which exhibits or specimens are in way some novel
- Novelty architecture, a building or other structure that is interesting because it has an amusing design
- Novelty effect, the tendency for performance to initially improve when new technology is instituted
- Novelty theory, an eschatological theory promoted by Terence McKenna
- Novelty, a chess term for a move in chess which has never been played before in a recorded game
- Novelty (album) by Jawbox
- The Novelty, a piano-rock band from Poughkeepsie, NY.
- Novelty is also an often used name for Russell Township in Ohio.

Ladislav Hejdánek (2015)

Myšlenka nedělitelnosti poslední, nejmenší částečky (partikule) hmoty, s níž přišli starořečtí atomisté Leukippos a Démokritos, měla pozoruhodný dějinný vliv, který byl dost zvláštním způsobem posílen po novodobém objevu chemických prvků jako „atomárních“ jednotek. Nedošlo však v žádném případě k potvrzení ani jen malým úpravám představ dávných filosofů, nýbrž k naprosté jejich revisi či spíše přestavbě a reinterpretaci. Atomy v dnešním chápání především nejsou nejmenší částice hmoty; známe už mnoho menších částic, a to o počtu větším než je počet „atomů“; proto také už dávno nemáme za to, že jejich „vnitřek“ je homogenní, nestrukturovaný. Umíme atomy dokonce rozbíjet; a nejsou také neměnné, některé se dokonce rozpadají samovolně (radioaktivita). Známe přírodní procesy, jimiž z jednodušších atomů vznikají atomy složitější za mimořádných událostí ve vývoji hvězd (aniž by šlo o slučování atomů v molekuly). Mohlo by se sice zdát, že starořecké vymezení „atomů“ jako nejmenších, dále nedělitelných částeček vnitřně homogenních prostě bylo jenom omylem aplikováno na tzv. atomy chemických prvků, ale že vlastně zůstává v platnosti, pokud půjdeme do nitra těchto atomů, tj. pokud je uplatníme na subjaderné částice, nebo – půjdeme-li ještě dál – na „kvanta“ energie. Nicméně nic nenasvědčuje tomu, že se neukáže potřeba jít ještě k menším rozměrům, kde navíc už samo slovo „částice“ (partikule) přestane mít zřetelný význam. Poměrně nedávno se objevily první myšlenkové (či spíše matematické) pokusy o hypostazi tzv. superstrun o krajně redukovaném počtu dimenzí. Co si vlastně máme (nebo můžeme) myslet o útvaru o jediném rozměru, který však svým pohybem „vytváří“ další jednu nebo i dvě dimenze? Jaký je jeho měnící se „tvar“, má stálou velikost nebo se co do délky mění? Někteří teoretici dokonce uvažují o obrovských superstrunách přímo vesmírných rozměrů; můžeme uvažovat o jednotlivých od sebe se odlišujících „druzích“ superstrun? Můžeme jednotlivým superstrunám přisuzovat nějaké pevné vlastnosti? (Jaké jsou předpoklady možného přímého pozorování obří superstruny, která snad mohla vzniknout v raných fázích vesmíru? Nebo na jednotlivé superstruně nic pevného a neměnného nelze předpokládat? Všechno se zdá nasvědčovat tomu, že se budeme muset rozloučit s každou představou částečky či partikule, u které lze uvažovat o čemsi pevném (trvalém), jakkoli kvantifikovatelném, a že budeme muset myšlenkově se všemi důsledky pracovat s pojmem a s myšlenkovým (intencionálním) modelem „události“ jako něčeho, co se celé děje neboli co se ve své průběhu celé a ve všech svých složkách proměňuje, aniž by to ztratilo svou „totožnost“ jakožto „celek“.
(Písek, 150227-1.)