Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Albert Camus | Albert Camus
(1942)
Existuje pouze jeden opravdu závažný filozofický problém: to je sebevražda. Rozhodnout se, zda život stojí nebo nestojí za to, abychom žili, znamená zodpovědět základní filosofickou otázku. Všechno ostatní, …, je až druhotné. …
Když se táži, podle čeho rozhodnout, že jedna otázka je naléhavější než nějaká jiná, pak odpovídám, že podle činů, k nimž vede. Ještě jsem neviděl, že by někdo zemřel pro ontologický argument. … /15/ … Naopak však vím, že mnoho lidí umírá, protože se domnívají, že život nestojí za to, aby ho žili. Znám však jiné lidi, kteří se zcela paradoxně nechávají zabíjet pro ideje nebo iluze, jež jim poskytují důvod, proč žít (to, čemu říkáme důvod žít, je zároveň skvělý důvod, proč umírat). Proto soudím, že nejnaléhavější otázkou je otázka po smyslu života.
(7515, Mýtus o Sisyfovi, Praha 1995, str. 14-15.)
vznik lístku: květen 2005
Jan Štěpán
(1998)
explikace (z lat. explicatio, rozvinutí, rozbor, výklad) postup zpřesnění významu jazykových výrazů v jejich označovací funkci (↑denotace). Uplatňuje se u výrazů, které jsou vágní, tj. denotačně nepřesné. Zpřesňovaný výraz se nazývá explikandum, zpřesňující výraz explikát. Zpřesnění zprostředkuje smysl těchto jazykových výrazů (↑pojem). Pro explikát se požaduje podobnost s explikandem a maximální exaktnost. E. se využívá především při přechodu od pojmů v klasifikační formě (vysoký) k pojmům v komparativní formě (vyšší než) a pojmům v kvantitativní-metrické formě (vysoký 2 m).
(Filosofický slovník, Naklad. Olomouc, Olomouc 21998, str. 117.)
vznik lístku: prosinec 2000