Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Albert Camus | Albert Camus (1942)

Existuje pouze jeden opravdu závažný filozofický problém: to je sebevražda. Rozhodnout se, zda život stojí nebo nestojí za to, abychom žili, znamená zodpovědět základní filosofickou otázku. Všechno ostatní, …, je až druhotné. …
Když se táži, podle čeho rozhodnout, že jedna otázka je naléhavější než nějaká jiná, pak odpovídám, že podle činů, k nimž vede. Ještě jsem neviděl, že by někdo zemřel pro ontologický argument. … /15/ … Naopak však vím, že mnoho lidí umírá, protože se domnívají, že život nestojí za to, aby ho žili. Znám však jiné lidi, kteří se zcela paradoxně nechávají zabíjet pro ideje nebo iluze, jež jim poskytují důvod, proč žít (to, čemu říkáme důvod žít, je zároveň skvělý důvod, proč umírat). Proto soudím, že nejnaléhavější otázkou je otázka po smyslu života.
(7515, Mýtus o Sisyfovi, Praha 1995, str. 14-15.)

František Xaver Šalda (1935)

Je to stará, mnohokrát osvědčená zkušenost, že sláva, která ti padne tak skoro darem do klína, nemívá trvání. Dvě tři generace musí potrvat odpor, aby se mohlo mluvit o díle, které jej překonalo, jako o pevnější hodnotě a skutečném kulturně-národním statku a kladu. Budoucnost vyplácívá uznání obyčejně jen těm knihám a těm dílům, kterým zůstali všecko dlužni jejich vrstevníci a jejich potomci; kdo vybral moc à conto za života, po smrti obyčejně odchází s prázdnou.
(Několik poznámek o Vítězslavu Hálkovi, in: 3162, Šaldův Zápisník, Praha 1934-35, s. 269.)