Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.


Archonti v Athénách

Wikipedie ()
V časném literárním období starověkého Řecka hlavní smírčí soudce různých řeckých městských států byli nazýváni Archons. Termín byl také používán skrz historii Řeka v obecnějším smyslu, sahat od „vůdce klubu“ k „římskému guvernérovi“ k „Satan“ (jako pravítko vesmíru).
V Athense systém tři souběžný Archons se vyvinul, tři funkcionáři být známý jak Archon Eponymous, Polemarch, a Archon Basileus. Původně tyto kanceláře byly vyplněny od aristokracie volbami každý deset roků. Během tohoto období Archon Eponymous byl šéf smírčí soudce, Polemarch byl hlava ozbrojených sil, a Archon Basileus byl zodpovědný pro civic náboženská uspořádání. Po 683 BCE kanceláře byly drženy pro jen jediný rok a rok byli jmenováni po Archon Eponymous. (mnoho starověký kalendářní systémy nepočítaly jejich roky nepřetržitě, zatímco my děláme.) po 487 BCE archonships byly přiřazeny losem ke kterémukoliv občanovi a Polemarch vojenské povinnosti byly převzaty novou třídou generálů známých jako strategoi. Polemarch potom měl jen menší náboženské povinnosti. Archon Eponymous zůstal titulární hlavou státu dokonce pod demokracií, ačkoli hodně redukované politické důležitosti. Po 457 BCE ex-archons byl automaticky zapsán jako celoživotní členy Areopagus, ačkoli to shromáždění bylo už ne extrémně důležité politicky v té době.
www
vznik lístku: leden 2009

Archonti v Athénách

Wapedia ()
Archón (řecky: άρχων, mn. č.. άρχοντες, 2. pád archonta) je řecké slovo, jehož význam je „vládce, vládnoucí (občan)“, které je často užíváno jako titul specifického veřejného úřadu. Jedná se o zpodstatnělé příčestí přítomné ze základu αρχ-, který je odvozený ze stejného kořene jako hierarchie či monarcha.
1. Ve starověkém Řecku
V raném období starověkého Řecka byli čelní úředníci různých městských států nazýváni archonty. Slovo bylo používáno během celé řecké minulosti a v obecnějším významu pro označení osob v čele různých spolků apod. nebo i úředníků římské správy.
V Athénách se vyvinul systém tří konkurujících si archontů, kteří byli nazývání Archón Epónymos, Archón Polémarchos, a Archón Basileos. Původně byli voleni z řad aristokracie každých deset let. Během tohoto období byl Archón Eponymos zodpovědný za civilní správu města, Polémarchos byl velitelem armády a Archón Basileos zodpovídal za veřejné náboženské obřady. Po roce 683 př. n. l. byli archonté voleni již pouze na jeden rok a tento rok byl nazýván po Archontu Eponymovi. Po roce 487 př. n. l. začal být úřad přístupný losem každému občanovi Athén, následkem čehož poklesl význam archontů – Polémarchovi byla odebráno velení nad armádou ve prospěch stratégů – generálů a dále zastával pouze drobné náboženské úkoly, Archón Epónymos byl nadále titulární hlavou athénského státu, ale s omezenými pravomocemi. Archónům při jejich službě asistovali pomocníci nazývaní thesmosthéti. Po roce 457 př. n. l. se bývalí archonté automaticky stávali doživotními členy Areopagu, avšak ani toto shromáždění nemělo v té době významné politické postavení.
www
vznik lístku: leden 2009

Archonti v Athénách

G. Löwe | H. A. Stoll (1966)
Archon (gr. Regent). Name der neun höchsten aus der Aristokratie gewählten Beamten in Athen (anfangs auf 10 Jahre, seit 683 v.u.Z. auf 1 Jahr). An der Spitze stand der A. Eponymos, nach dessen Namen das Jahr seiner Herrschaft genannt wurde (es gab keine fortlaufenden Jahreszahlen); er beaufsichtigte die innere Verwaltung, führte den Vorsitz im Gericht bei Familienangelegenheiten und für Witwen und Waisen. Der A. Basileus trug die Verantwortung für öffentliche Opfer und religiöse Feste. Der A. Polemarchos hatte den Oberbefehl über alle Streitkräfte. Die restlichen 6 Archonten (Thesmothetai, Gesetzeshüter) kontrollierten das Gerichtswesen. Die gewesenen A. wurden Mitglieder des Areopags. Die Macht der A. wurde durch Kleisthenes wesentlich eingeschränkt.
(2809, Die Antike in Stichworten, Leipzig 1966, S. 38.)
vznik lístku: leden 2009

Eukleidés | Archimedés

Anna Świderková (1974)
Archimedes byl o něco starší než Eratosthenes a jistě také dřív než Kyréňan poprvé spatřil Alexandrii. Zájem o matematiku a základní znalosti z tohoto oboru si pravděpodobně přinesl už z rodného domu v Syrakusách, kde se jeho otec Feidias zabýval astronomií. Do egyptské metropole přivedla snad mladého muže touha poznat velkého Eukleida, který tu právě dlel na pozvání Ptolemaia I.
Říkalo se, že sám starý král zatoužil kdysi brát u slavného matematika lekce, ale brzy se přesvědčil, že tato věda vyžaduje mnohem víc času, než jí mohl věnovat vládce zaneprázdněný nejrůznějšími záleřžitostmi svého státu.Zeptal se tedy Eukleida, zda by pro něho nemohl přednášky trochu zkrátit. A tehdy uslyšel odpověď: „Neexistuje žádná zvláštní krílovská cesta ke geometrii!“1
(s. 161)
- – - – - – -
1 Eukleides; Proklos, Komentář k Eukleidovi II p. 20. (s. 383)
(4927. Tvář helénistického světa, př. J.Vlášek, Praha 1983, str. 161; 383.)
vznik lístku: srpen 2002

Filologos (jako nové slovo) | Eratosthenés

Anna Świderková (1974)
… Eratosthenes sice studoval filozofii a těmto otázkám věnoval i několik svých děl, ale za filozofa se nepovažoval. Zajímaly ho nejrůznější vědní obory, překvapivou všestranností připomínal Aristotela, sledoval však zcela jiné cíle. U slavného Alexandrova vychovatele sluoila veškerá vědecká činnost filozofii, kdežto Eratosthenovi šlo vždy jen o vědění (řecky logos), ne o moudrost (řecky sofia), k níž bylo možno dospět teprve na základě tohoto vědění. Proto také vytvořil nový termín a říkal o sobě, že není filosofos jako aténští mistři, ale filologos. Byl tedy prvním člověkem, který sám sebe nazval filologem, i když filologie v našem smyslu slova představovala pouze jeden, a to nikoli nejdůležitější úsek jeho bohatých zájmů. /158/ …
(4927. Tvář helénistického světa, př. J.Vlášek, Praha 1983, str. 157.)
vznik lístku: srpen 2002