Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Erasmus Rotterdamský (1508)

… Nam que tandem est iniquitas, cum omni uite insti tuto suos lusus concedamus, studiis nullum omnino lusum permittere, maxime si nuge seria ducant, atque ita tractentur ludicra ut ex his aliquanto plus frugis referat lector non omnino naris obese, quam ex quorundam tetricis ac splendidis argumentis? …
(Moriae encomium, staženo www. )

Ladislav Hejdánek (2007)

Filosofie nebude mít nikdy „právo“ se uchylovat do svých vnitřních souvislostí, do svého „systému“, ale vždycky bude muset usilovat o odkrývání či odhalování něčeho nového, ale „skutečného“ – prostě o nějaký nový pohled na skutečnost, přesněji na tu její stránku, která dosud zůstávala buď v pozadí a bez povšimnutí, anebo byla dokonce skryta (ať už proto, že na sebe pozornost poutaly jiné stránky nebo rysy skutečnosti, anebo protože zůstávala skryta nebo dokonce byla aktivně zakryta v důsledku některých nedopatření nebo omylů v samém filosofickém přístupu ke skutečnosti). Filosofie není jen něčím přídavným a dodatečným, neznamená jen nové komentování něčeho, co tu už bylo a je; i ve filosofii je třeba rozpoznávat uvažování a mluvení (psaní) „o“ filosofii a jejích rysech (resp. o filosofech a jejich způsobu myšlení apod.), a na druhé straně filosofický „základní výzkum“. A tento výzkum se nikdy nesmí soustřeďovat výhradně na vnitřní problematiku určitého myšlenkového postupu, tj. na vnitřní problémy určité filosofie, ale musí i takové vnitřní problémy řešit vždy zároveň s ohledem na to, jak to přispěje k tomu, abychom lépe porozuměli skutečnosti vcelku a našemu postavení v tomto celku a vzhledem k tomuto celku.
(Písek, 080519-1.)

Erasmus Rotterdamský (1508)

… Vt enim nihil nugacius quam seria nugatorie tractare, ita nihil festiuius quam ita tractare nugas ut nihil minus quam nugatus fuisse uidearis. De me quidem aliorum erit iudicium; tamet si, nisi plane me fallit philautia, Stulticiam laudauimus, sed non omnino stulte.
(Moriae encomium, staženo www. )

Erasmus Rotterdamský (1508)

… Dopřejeme-li totiž každému stavu nějakou zábavu, jak by bylo nespravedlivé, odpírat i tu nejmenší zábavu mužům vědy, zvláště když jejich žerty v nás vyvolávají vážné myšlenky a to směšné v nich jest podáno tak, že čtenář (není-li ovšem na hlavu padlý) si z nich leckdy odnáší víc užitku než z nějakého honosného díla vážného obsahu. …
(2790, Chvála bláznivosti, př. Rud. Mertlík, Praha 1966, str. 8.)

Erasmus Rotterdamský (1508)

… Jako totiž nic není tak hloupé, jako tropit si žerty z věcí vážných, tak naopak nic /9/ není tak půvabné, jako podat žert tak, aby vůbec nevznikl dojem, že žertuješ. Soudit mé dílo bude ovšem věcí jiných lidí; neklame-li mne však vlastní ješitnost, zdá se mi, že jsem si nepočínal nijak bláznovsky, třebaže jsem chválil Bláznivost.
(2790, Chvála bláznivosti, př. Rud. Mertlík, Praha 1966, str. 8 – 9.)