Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Draslo pro vyzrávání
(5.8.2005)
Pátek 5.8.05, Praha – ČR 2, 6.45: V Dobrém jitru radíme zahrádkářům, jak pěstovat, ošetřovat i hnojit rostliny. Od poloviny srpna je třeba udělat pravidelné a každoroční přihnojení ovocných dřevin draselnými sloučeninami, přitom vzít v úvahu jak nároky dřevin, zda jsou citlivé k vápníku, nebo naopak vápník a půdu zásaditější vyžadují. Během jednoho měsíce, tedy do poloviny září, bychom měli ovocnářské plochy v dobré plod-nosti pohnojit následovně: na každých 10 m2 (nebo pod strom o průměru koruny 3,5 m) dát dávku: pro jádroviny 100 g draslíku = 200 g draselné soli 60, pro peckoviny 160 g draslíku = 320 g draselné soli 60, pro bobuloviny 60 g draslíku = 150 g síranu draselného, pro jahodníky 120 g draslíku .= 300 g síranu draselného. Při vysoké plodnosti dávku zvyšujeme až o polovinu. Draselné živiny jsou v půdě lehce rozpustné, měla by následovat zálivka vodou. Dostatek draslíku v půdě zvyšuje mrazuvzdornost dřevin, vybarvování plodů a jejich cukernatost. Draslíkem je třeba hnojit každoročně.
(pel)
(in: Týden rozhlasu č. 31, 1.8. – 7.8. 2005, str. 7.)
vznik lístku: srpen 2005
Chelčický, Petr
František Šmahel
(1968)
Co však Chelčický a ideologové jednoty bratrské ? Poté, co již opatrněji posuzujeme možnosti a podmínky permanentního revolučního boje, přestáváme Chelčického literární pozůstalost měřit jen aspektem revoluční aktivity a pasivity. Zdá se však, že zatím jen vyčkáváme, až někdo jiný objeví v tomto svérázném mudrci jednoho z nejoriginálnějších českých myslitelů všech dob. Co je však podstatné, Chelčický nestojí mimo předchozí reformní proudy, on je svým způsobem syntetizuje a činí životaschopnými v nových podmínkách. Nejinak si však počínají i mluvčí jednoty, kteří naplňují českou reformní ideu novým obsahem. Skutečnost, že jednota i její představitelé byli namnoze z konfesijních důvodů idealizováni, nabádá k opatrnosti, nebrání však vidět jejich pozitivní snahu o eticky principiální přístup k sobě samým i ke společnosti, nemluvě již o jejich významu pro českou kulturu 16. století.
(Vzdálená minulost husitství, in : 3272, Naše živá i mrtvá minulost, (osm esejí různých autorů), Praha 1968, str. 67.)
vznik lístku: duben 2002