Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Jedinečnosti a věda | Kvantifikace jako metoda
František Xaver Šalda
(1931-32)
Iracionálné prvky ve skutečnosti trvají tedy a jsou neredukovatelné. Již v oboru věd přírodních a exaktních se na ně naráží; sem náleží ... První, co tě napadne, přemýšlíš-li o rázu jevů historických, jest jejich jedinečnost. Jen jednou žil Caesar, Shakespeare, Goethe, Dostojevskij; jen jednou byla tu gotika, renaissance, barok, romantika, symbolism! A všechny nesnáze historie jsou právě v odpovědi na otázku, jak je možná věda o jedinečnostech. A chápeme i historiky – náleží k nim na příklad i u nás známý a milovaný Angličans Strachey – kteří /101/ prohlašují historii prostě za umění; právě ve vystihování a podávání jedinečnosti je to, co spojuje historii s uměním. Zde selhává úplně přírodovědná metoda, sváděti všecko na quanta a tím sjednocovati všecko matematickou metodou.
(Nynější rozpaky literárního dějepisectví, in: 1356, Šaldův Zápisník IV, str. 100-01.)
vznik lístku: říjen 2014
Prostor a hmota
Frank Wilczek
(2012)
[Český rozhlas, 19.4.2012.]
„Hmota není tím, čím se zdá být. Její nejzřejmější vlastnosti – nazývané porůznu: odpor vůči pohybu, setrvačnost, hmotnost – lze hlouběji porozumět ve zcela různých termínech. Hmotnost obyčejné hmoty je projevem energie základnějších stavebních kamenů, které samy však už hmotnost mít nemusejí. Ale ani prostor není tím, čím se nám jeví. To, co se našim očím jeví jako prázdný prostor, chápe naše vědomí jako komplexní prostředí, plné spontánní aktivity.“
Těmito slovy otevírá svou knihu Lehkost bytí aneb Bytí jako světlo jeden z nejvýznamnějších teoretických fyziků současnosti, nositel Nobelovy ceny Frank Wilczek. ...
(www.)
vznik lístku: květen 2012
Genius řecký a židovský
František Xaver Šalda
(1931-32)
Slova, kterými jsem zde karakterisoval genia řeckého, nejsou a nemohou ani býti urážkami, rouháním nebo nevděkem; znám velmi dobře, co dluhujeme Helladě. V této skice chtěl jsem jen říci, kde genius řecký selhává a kde si žádá doplnění protichůdným geniem židovským; a proč toto doplnění a tento korektiv jsou právě dnes na čase.
(Genius řecký a genius židovský, in: Zápisník IV, Praha 1931-32, str. 267.)
vznik lístku: říjen 2014