Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.


<<  <   1 / 3   >    >>
záznamů: 11

Víra

Franz Kafka (1910-23)
„Ne že by se nám nedostávalo víry. Ale již v prosté skutečnosti života se nelze dobrat celé hodnoty víry.“
„V tom že je nějaká hodnota víry? Nelze přece nežíti.“
„Právě v onom „nelze přece“ tkví šílená síla víry; tímto záporem nabývá podoby.“
(5618, Aforismy, př. Rio Preisner, Čs. spisovatel, Praha 1968, str. 22.)
vznik lístku: říjen 2001

Berle a berličky duchovní

Jiří Ješ (2010)
A ještě jednu věc nutno připomenout. Mnoho lidí se drží náboženství ze strachu. Jednak aby tak docela smrtí nezanikli, ale také proto, aby jim byly odpuštěny jejich pozemské hříchy. V tomto smyslu v deníku Právo z minulé soboty rozebral Petr Uhl i zdánlivě nesourodé Masarykovo heslo „Nebát se a nekrást“. V tom svém textu Uhl dovozuje, že ono Masarykovo „nekrást“ vyplývá z toho „nebát se“, neboli strach bývá prvním morálním selháním. Z toho pak může docházet i k tolerování různých špatností včetně krádeže. Zde můžeme hledat i jednu z hlavních příčin nemravnosti z doby komunismu. Jen si vzpomeňte, kolikrát jste neřekli ďáblovi „NE“ ze strachu, že by vás to mohlo poškodit. A už tehdy jste – rovněž ze strachu – mlčeli k tomu, když papaláši kradli. A ještě jste je chodili znova volit.
Byly zajisté vzácné výjimky, jak se to projevovalo u statečného filosofa Ladislava Hejdánka. A právě proto bychom měli více přemýšlet nad jedním jeho výrokem ze sedmdesátých let, který ve svém článku cituje Petr Uhl. Hejdánek prý řekl, že k tomu, aby žil jako křesťan, vlastně žádného Pánaboha nepotřebuje. Ano, svoji duchovní berličku nosí každý z nás v sobě a nemusí ji chodit hledat na tak zvaná svatá místa.
(Jsou duchovní hodnoty jen v náboženství? ČRo 6, 12.02.2010.)
http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/694374
vznik lístku: leden 2009

Deník (psaný)

Franz Kafka (1910-23)
Psát deník je výhodné i proto, že si člověk s uklidňující jasností uvědomí změny, jinmž neustále podléhá, na něž ovšem vcelku věří, které tuší a přiznává, které však podvědomě popře vždycky, když má z takového přiznání načerpat naději nebo klid. V deníku najde důkazy toho, že i v situacích, které se dnes zdají nesnesitelné, žil, pozoroval a zapisoval postřehy, že tedy tahle pravice se pohybovala jako dnes, kdy jsme sice moudřejší o možnost přehlédnout tehdejší situaci, ale proto tím spíše si musíme přiznat, jak neohroženě jsme tenkrát bojovali, což se nám dařilo přes všechnu tehdejší neznalost.
(5618, Aforismy, př. Rio Preisner, Čs. spisovatel, Praha 1968, str. 24.)
vznik lístku: říjen 2001

Dokončení (stati)

Franz Kafka (1910-23)
Dokončit sebemenší stať není ani tak těžké proto, že náš cit pro ukončení určitého úseku si žádá ohně, který nelze jen tak vykřesat z toho, co jsme dosud skutečně napsali, nýbrž spíš proto, že i nejmenší stať vyžaduje od autora spokojenost se sebou samým a sebezapomnění, z něhož se bez silného rozhodnutí a vnějšího impulsu nevychází tak snadno na čerstvé povětří všedního dne, a tak člověk spíš od všeho neklidně uteče a nenápadně se odpoutá dřív, než se stať hladce uzavře, takže závěr se pak musí dokončovat zvenčí holýma rukama, které musí nejen pracovat, ale také se něčeho přidržovat.
(5618, Aforismy, př. Rio Preisner, Čs. spisovatel, Praha 1968, str. 24.)
vznik lístku: říjen 2001

Psaní (tvorba)

Franz Kafka (1910-23)
Jenom nepřeceňovat to, co jsem napsal, tím se mi stane nedostižným to, co mám ještě napsat.
(5618, Aforismy, př. Rio Preisner, Čs. spisovatel, Praha 1968, str. 26.)
vznik lístku: říjen 2001