Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Franz Kafka (1910-23)

Dokončit sebemenší stať není ani tak těžké proto, že náš cit pro ukončení určitého úseku si žádá ohně, který nelze jen tak vykřesat z toho, co jsme dosud skutečně napsali, nýbrž spíš proto, že i nejmenší stať vyžaduje od autora spokojenost se sebou samým a sebezapomnění, z něhož se bez silného rozhodnutí a vnějšího impulsu nevychází tak snadno na čerstvé povětří všedního dne, a tak člověk spíš od všeho neklidně uteče a nenápadně se odpoutá dřív, než se stať hladce uzavře, takže závěr se pak musí dokončovat zvenčí holýma rukama, které musí nejen pracovat, ale také se něčeho přidržovat.
(5618, Aforismy, př. Rio Preisner, Čs. spisovatel, Praha 1968, str. 24.)

Franz Kafka (1910-23)

Jenom nepřeceňovat to, co jsem napsal, tím se mi stane nedostižným to, co mám ještě napsat.
(5618, Aforismy, př. Rio Preisner, Čs. spisovatel, Praha 1968, str. 26.)

Franz Kafka ()

Ne každý může pravdu vidět, ale každý jí může být.
- – - – - – -
Umění poletuje kolem pravdy, ale s pevným úmyslem neuhořet. Má schopnost objevit v tmavé prázdnotě místo, z něhož lze mocně zachytit paprsek světla, jež předtím nebylo možno rozeznat.
(citováno z překladu Rio Preisnera, in: Tvář 2, 1964, č. 7, str. 8 – tam bez udání původního místa)

Franz Kafka (1910-23)

Je možné, že rozumem a přáním poznávám nejprve chladné obrysy budoucnosti, a pak teprve, jimi přitahován a postrkován, pozvolna pronikám do skutečné budoucnosti?
(5618, Aforismy, Praha 1968, vybral a přel. Rio Preisner, ex: Z deníků, str. 32.)

Franz Kafka (1910-23)

Touha po hlubším spánku, který ještě víc rozkládá. Potřeba metafyziky je jen potřebou smrti.
(5618, Aforismy, Praha 1968, vybral a přel. Rio Preisner, ex: Z deníků, str. 26.)