Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Ladislav Hejdánek (2012)

Vnímání nepochybně existuje, ale že by existovaly jednotlivé „vjemy“ (či „vněmy“, je vysoce pochybné. Všechno nasvědčuje tomu, že tzv. „vjem“ je psychologická konstrukce, s jejíž pomocí se má objasnit nebo vysvětlit fenomén „vnímání“. Ve skutečnosti jde o základní vlastnost všech skutečných („reálných“) jsoucen, totiž o jejich reaktibilitu (tj. schopnost reagovat na jiná jsoucna). Tu musíme chápat jako záležitost vývoje, a to od nejjednodušších „událostí-jsoucen“ až po nejvyšší úrovně lidského vnímání a myšlení. Je zřejmé, že o „vjemech“ nelze mluvit na úrovni třeba kvant nebo atomů ani molekul – ale přece je nutno jim přiznat schopnost reagovat na jiní kvanta, atomy, či molekuly.
(Písek, 120622-1.)

Franz Kafka (1910-23)

Je možné, že rozumem a přáním poznávám nejprve chladné obrysy budoucnosti, a pak teprve, jimi přitahován a postrkován, pozvolna pronikám do skutečné budoucnosti?
(5618, Aforismy, Praha 1968, vybral a přel. Rio Preisner, ex: Z deníků, str. 32.)

ib (1998)

vjem jeden ze zákl. prvků smyslové zkušenosti jako nejdůležitější složky každého poznání. V. je na rozdíl od prostého podráždění senzorických orgánů (↑počitek), které tvoří jeho materiál, komplexní obraz předmětů a jejich vlastností, bezprostředně sice vázaný na jejich přítomnost a fyzické působení, zároveň však ovlivněný i dispozicemi subjektu (pozornost, anticipace, předchozí zkušenost apod.).
ib [Ivan Bláha]
(Filosofický slovník, kolekt. autorů, Nakl. Olomouc, 21998, str. 434.)

Franz Kafka (1910-23)

Touha po hlubším spánku, který ještě víc rozkládá. Potřeba metafyziky je jen potřebou smrti.
(5618, Aforismy, Praha 1968, vybral a přel. Rio Preisner, ex: Z deníků, str. 26.)

Franz Kafka (1910-23)

Věřit znamená: osvobodit v sobě nezničitelné, nebo lépe: osvobodit sebe, nebo lépe: být nezničitelný, nebo lépe: být.
(5618, Aforismy, Praha 1968, str. 54.)