Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Religion
Friedrich Nietzsche
(1987)
7 [64]
…
entworfen den 17. März 1887, Nizza.
I. Jede rein moralische Wetrtsetzung (wie z.B. die buddhistische) endet mit Nihilismus: dies für Europa zu erwarten! Man glaubt mit einem Moralism ohne religiösen Hintergrund auszukommen: aber damit ist der We zum Niilismus nothwendig. In der Religion fehlt der Zwang, uns als werthsetzend zu betrachten.
(4582, Sämtl. Werke Bd. 12, Nachgel. Fragmente, München/Berlin/New York 1980, S. 318.)
vznik lístku: květen 2003
Systém a systematici
Friedrich Nietzsche
(1888)
26.
Ich mißtraue allen Systematikern und gehe ihnen aus dem Weg. Der Wille zum System ist ein Mangel an Rechtschaffenheit.
(Sprüche und Pfeile)
(5880, Götzen-Dämmerung, N.-Werke, Bd. 10, Leipzig 1906, S. 240.)
vznik lístku: červen 2011
Vědění a moudrost | Moudrost a vědění
Friedrich Nietzsche
(1888)
5.
Ich will, ein für alle Mal, Vieles nicht wissen. – Die Weisheit zieht auch der Erkenntnis Grenzen.
(Sprüche und Pfeile)
(5880, Götzen-Dämmerung, N.-Werke, Bd. 10, Leipzig 1906, S. 237.)
vznik lístku: červen 2011
Subjektivně-vnitřní (a skutečnost)
Jan Patočka
(1968)
... Toto subjektivně-vnitřní se opírá o ono vnější a není jinak možné, nemůže se jinak rozvinout. Subjektivní směřuje vždy k objektům, k něčemu vnějšímu, ale zároveň je také možné pouze tak, že se o něco vnějšího opírá. ... Tak povstávají objektivity jako řeč ze subjektivního smyslodajství a podmiňují pak teprve vyšší subjektivní život. Tak povstávají tělesa jako kulturní objekty ze smyslodajně-tvořivé subjektivity a odhalují jí v tomto vznikání teprve její hlubší možnosti – nebýt těchto ztuhlých podob našich gest, zůstala by pravděpodobně neobjevena např. oblast umělecká. A přece to všechno nejsou žádné přírodní procesy, jimž by bylo lze jen přihlížet a konstatovat je, neboť všechno jsou zde dějiny, mo/3.1.8/tivace, smyslodajství, a to, kdo kdysi snili o přírodopisu vývoje řemesel po biologickém způsobu, ti se jistě dali špatnou cestou. Nebylo by pak možno říci snad také obráceně: tak jako věcná tělesa povstávají skrze smyslodajství a sama opět podněcují a rozvíjejí subjektivitu, připravuje se subjektivita v tělesnu zvláštního druhu, v naší vlastní tělesnosti jakožto předchůdném popudu smyslodajství? Není tělo jakousi prehistorií, jež předchází našim aktivním dějinám?
Vztah těla k subjektivitě by ovšem v žádném případě nebyl ...
(Fenomenologie a metafyzika pohybu, přel. I.Chvatík, in: Přirozený svět a pohyb lidské existence, samizdat, Praha 1980, str. 3.1.7.)
vznik lístku: červen 2014
Otázky svědomí – první dvě
Friedrich Nietzsche
(1888)
37.
Du läufst voran? – Thust du das als Hirt? oder als Ausnahme? Ein dritter Fall wäre der Entlaufene ... Erste Gewissensfrage.
38.
Bist du echt? oder nur ein Schauspieler? Ein Vertreter? oder das Vertretene selbst? – Zuletzt bist du gar bloß ein nachgemachter Schauspieler ... Zweite Gewissensfrage.
40.
Bist du einer, der zusieht? oder der Hand anlegt? – oder der wegsieht, bei Seite geht ... Dritte Gewissensfrage.
41.
Willst du mitgehn? oder vorangehn? oder für dich gehen? ... Man muß wissen, was man will und daß man will. – Vierte Gewissensfrage.
(Sprüche und Pfeile)
(5880, Götzen-Dämmerung, N.-Werke, Bd. 10, Leipzig 1906, S. 237.)
vznik lístku: červen 2011